projekty

Program mladých delegátů ČR do OSN

Program mladých delegátů ČR do OSN

Program mladých delegátů ČR do OSN

Základní informace o mladých delegátech v OSN

OSN doporučila členským státům v roce 1981 v rámci posílení participace mládeže zahrnout mládežnické delegáty do jejich delegací na Valné shromáždění OSN. V roce 1979 iniciovala první světový rok mládeže určený na rok 1985 a k jeho desetiletému výročí vydala v roce 1995 Světový program akcí pro mládež (WPAY), kde byla účast mladých delegátů do OSN politicky ukotvena. V mezičase také vznikla Úmluva o právech dítěte a problematice dětí a mládeže se v OSN věnuje řada struktur a agentur OSN.

OSN opakovaně doporučovala členským státům začleňování mládežnických delegátů do jejich delegací a v tomto ohledu je i urgovala. V roce 2007 rozšířila původních 10 oblastí světového programu pro mládež na 15. V těchto oblastech se tak mohou mladí delegáti angažovat nejvíce (jedná se o vzdělávání, zaměstnanost, hlad a chudobu, zdraví, životní prostředí, zneužívání návykových látek, soudnictví a spravedlnost pro nezletilé, volnočasové aktivity, postavení žen a dívek ve společnosti, efektivní účast mladých lidí ve společenských a rozhodovacích procesech, globalizace, informační a komunikační technologie, HIV/AIDS, ozbrojené konflikty a mezigenerační záležitosti).

Zapojení mládežnických delegátů není jasně rámované ze strany OSN, ale každý členský stát si nastavuje své mantinely programu a účasti pro své mladé delegáty sám. Každá národní delegace tak zapojuje delegáty a pracuje s nimi jiným způsobem. Společným standardem mládežnických delegátů je jejich zapojení do jednání v rámci třetího výboru – Sociálního, kulturního a humanitárního výboru (SOCHUM), který také každé dva roky připravuje rezoluci k otázkám mládeže.

Každoročně mají delegáti jednotlivých zemí proslov před třetím výborem v rámci Valného shromáždění OSN. Ve svých projevech se zaměřují na témata spojená s problémy mladých lidí jak v jejich domovských zemích, tak i v globálním měřítku.

Jedny z nejstarších programů mládežnických delegátů mají země jako Dánsko, Norsko a Nizozemí (od roku 1970). Každý stát si stanovuje sám míru zapojení delegátů, ale i jejich počet. Česká republika má od roku 2016 vždy 2 mladé delegáty, kteří mají možnost reprezentovat českou mládež na půdě OSN.

Program mladých delegátů v ČR

První snahy o realizaci programu v ČR měla Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) v letech 2010 a 2011, kdy iniciovala jednání s Ministerstvem zahraničních věcí nad konkrétní možnou podobou programu, nicméně z politických a ekonomických důvodů k realizaci programu zatím nedošlo. V roce 2015 se požadavek zřízení programu objevil v Národní zprávě z výstupů Strukturovaného dialogu s mládeží a na straně Ministerstva zahraničí iniciovali debatu o mladých delegátech také tehdejší mladí stážisti na Stálé misi ČR při OSN. Příznivé společenské podmínky napomohly rychlé realizaci pilotního ročníku programu již od poloviny roku 2016.

Česká republika tak spustila program v roce 2016 ve spolupráci Ministerstva zahraničních věcí ČR (MZV), Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a ČRDM. Mladí delegáti se účastní jednání v New Yorku, příp. Ženevě, a organizují vlastní setkání a diskuse, kterými se problematiku mládeže snaží zviditelnit a posunout dále jak na úrovni OSN, tak v mezičase také po celé České republice. V ČR besedují zejména na středních školách a pozvat si je může kterákoliv škola či skupina mladých lidí.

Dále se zabývají vlastní agendou – téma, které je jim blízké, má souvztažnost k agendě OSN a je dle delegátů důležité jej řešit v rámci České republiky (současní delegáti například řeší: Zpřístupnění neformálního vzdělávání a volnočasových aktivit pro mladé lidi se zdravotním omezením nebo postižením / Koncepční řešení zapojení mladých lidí do rozhodovacích procesů).

Výběr delegátů

Výběr mladých delegátů je veřejný a otevřený všem mladým lidem ve věku od 18 do 25 let. Vyhlášení je realizováno v jarních měsících. Delegáti jsou v současné době vybíráni v rámci dvoukolového výběrového řízení.

V prvním kole zasílají zájemci motivační dopis, životopis, esej na vybrané odborné téma spojené s OSN a návrh vlastní agendy, tedy tematické oblasti, jíž se chtějí (a jak) v průběhu svého mandátu věnovat. Komise složená z odborníků a mladých lidí v rámci ČRDM provede předvýběr nejzajímavějších kandidátů a o jejich zařazení do druhého kola následně rozhoduje společně se zástupci ministerstev zahraničí a školství. Takto vybraní uchazeči jsou pozváni do druhého kola, jež je založeno především na osobním setkání kandidáta se zástupci všech tří institucí a zapojují se do něj i současní či bývalí mladí delegáti.

Mezi hlavní kritéria úspěchu jistě patří povědomí o OSN a mezinárodním dění stejně jako o problémech mladých lidí. Důležitá je dobrá komunikační znalost anglického jazyka a schopnost porozumět psaným politickým textům. Posuzuje se ale i schopnosti kritického myšlení, zastupovat nejen sebe, ale i širší veřejné zájmy. Pro komisi je vždy důležitá dosavadní aktivita mladých kandidátů, jejich zkušenosti a přínos pro společnost. Hodnotí se celá řada aspektů a nezapomíná se ani na schopnost spolupráce s druhým mladým delegátem. Finální dvojice je vždy vybírána tak, aby se oba její aktéři v něčem doplňovali, tedy aby se mladí delegáti lišili, a zároveň byli schopní prosazovat společné cíle.