Analýza dobrovolnické práce v ČR

Česká rada dětí a mládeže realizovala v roce 2013 v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost projekt SAFE, který byl zaměřen na řešení problému chybějící metodiky pro realistickou evidenci a ohodnocení dobrovolnické práce ve dvou specifických typech NNO – v organizacích zaměřených na práci s dětmi a mládeží a organizacích zaměřených na péči o přírodu a ochranu životního prostředí. Cílem tohoto projektu bylo pečlivě zmapovat danou oblast, najít příčiny nedostačující evidence a nabídnout řešení výhodné jak pro orgány státní správy, tak pro samotné NNO. Kompletní metodika a výsledky…

V roce 2017 byl projekt SAFE aktualizován a s cílem odpovědět co možná nejpřesněji na následující otázky:

jaký je společenský přínos dobrovolné práce s dětmi a mládeží,
jaký objem veřejných prostředků se ročně vynaloží na podporu této činnosti a jak se tato podpora mění v čase,
jaký je poměr investic veřejné správy do organizací dětí a mládeže, a naopak ekonomického přínosu dobrovolné práce s dětmi a mládeží.

Význam dobrovolné práce s dětmi a mládeží pro společnost

Podle výzkumů by si lidé ve shodě s odborníky u nás přáli, aby děti a mládež měly především těchto pět vlastností: inteligence, svědomitost, otevřenost, citová stabilita a přátelskost. A pak by k tomu ještě přidali zejména poctivost, sebeovládání, zvídavost, chuť do učení a touhu poznávat nové, snášenlivost, slušnost a snahu pomáhat druhým.

Rozhodující vliv na vývoj člověka v tomto směru má rodina. Rodičům musí v jejich náročném poslání pomáhat celá společnost. V českých poměrech byla vždy významným partnerem rodičů škola. Je docela typické, že mezi těmi, kteří se u svých žáků a studentů těší vyšší důvěře, výrazně převažují učitelé, kteří se dětem a mladým lidem věnují i mimo školní vyučování – jako vedoucí kroužků, spolupracovníci domů dětí a mládeže, oddíloví vedoucí ve spolcích. Tedy ti, kteří jsou aspoň „jednou nohou“ právě v té oblasti výchovy a vzdělávání, která tvoří jejich jakýsi „třetí pilíř“ – neformální a zájmové vzdělávání.

V oblasti neformálního vzdělávání, poskytovaného organizacemi dětí a mládeže, jde doslova o „armádu“ desetitisíců dobrovolníků, kteří se týden, co týden mnoho hodin věnují statisícům dětí a dospívajících. Nezřídka jsou to právě oni, kteří se pro ně stávají celoživotními vzory a kteří kolikrát nejen pomáhají rodině a škole, ale i „suplují“ či doplňují za ně to, co nezvládají. Dětem a mladým lidem poskytují dlouhodobé zázemí silných osobních vazeb. Mnohé z nich je pak provázejí celým životem. Díky tomu také v řadě dětských a mládežnických organizací nejde jen o „náplň volného času“, ale o skutečnou dlouhodobou výchovnou formaci celé bytosti dítěte či dospívajícího. Jednou z nejdůležitějších zkušeností, které se mladí lidé v těchto sdruženích učí, je zážitek toho, že ty nejcennější skutečnosti v lidském životě se nedají zaplatit – a že „zadarmo“ vůbec neznamená „bezcenné“.

Organizací, které se prvořadě zabývají výchovou a vzděláváním dětí a mládeže, je u nás kolem 650. Jejich reprezentativní platformou, sdružující stovku těch nejzásadnějších, je Česká rada dětí a mládeže.

Co vše dobrovolná práce s dětmi a mládeží společnosti přináší?

Pokud bychom začali materiálně, poskytují organizace dětí a mládeže rodičům „hlídání“ jejich potomků ve volném čase, a to navíc v bezpečném prostředí dobré „party“ vrstevníků. To je však jen „vulgární“ základ. Aktivity během tohoto času mají totiž výrazný výchovný a vzdělávací potenciál.
Toto „neformální vzdělávání“, doplňující formální školní vzdělávání, je dobrovolné, záměrné, logicky strukturované a umožňuje učení se praktickou činností v prostředí vrstevníků za podpory dospělých. Děti a mladí lidé si při něm vyzkouší praktickou aplikaci poznatků naučených ve škole. Učí se ze zkušenosti; mohou dělat chyby, aniž by se báli postihu, protože i to je důležitou součástí učení. Mladí lidé získávají cenné „měkké kompetence“, tolik potřebné v dnešním světě, týkající se zejména tvořivosti, týmové spolupráce, řešení problémů, jazykových dovedností, multikulturního povědomí, empatie a smyslu pro vlastní iniciativu a zodpovědnost. Nezřídka pro ně mimoškolní činnost vyústí k nasměrování budoucího profesního rozvoje.
Mimoškolní aktivity v organizacích dětí a mládeže nabízejí alternativu pasivnímu a konzumnímu způsobu života, udržují zdravý životní styl prostřednictvím pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu – ať již na víkendových akcích, či letních (a mnohdy i zimních) táborech a dalších aktivitách v přírodě.
Prostředí organizací dětí a mládeže přispívá k vytváření sociálních vazeb, socializaci jedince do společnosti.
Kromě „měkkých kompetencí“ získávají mladí lidé i kompetence odborné, a pokud vytrvají déle i jako dobrovolníci, mohou je rozvinout do takové úrovně, že získají kvalifikace srovnatelné s výsledky formálního středoškolského či vysokoškolského vzdělávání. Přinášejí tedy přidanou hodnotu pro zaměstnavatele.
Tyto aktivity přispívají k prevenci kriminality, představují výraznou protialkoholní a jinou primární protidrogovou prevenci, a tedy šetří prostředky, které by bylo nutné vynaložit na řešení zmíněných problémů.

Stát se prostřednictvím „Koncepce podpory mládeže na období 2014–2020“, zavázal „přispět ke zvyšování kvality života mladých lidí, zejména prostřednictvím rozvoje jejich osobnosti tak, aby dokázali své potřeby přizpůsobovat neustále se měnícímu demokratickému prostředí a využívat svůj tvůrčí a inovativní potenciál v praxi i v aktivní participaci ve společnosti“. Hlavním koordinátorem realizace Koncepce 2020 je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, na její realizaci se dále podílí Komora mládeže a 12 mezirezortních pracovních skupin.

Konkretizací této koncepce a jejích strategických cílů jsou Programy vyhlašované odborem pro mládež MŠMT pro práci s dětmi a mládeží. Jejich struktura se sice každoročně mírně mění, ale v zásadě jde o stále stejné podporované oblasti. Do všech těchto i dalších programů podávají NNO každoročně své projekty zaměřené na podporu a rozvoj své vlastní činnosti a další aktivity určené široké veřejnosti. MŠMT tyto projekty posuzuje a podle jejich kvality je finančně podporuje.

Na organizace dětí a mládeže však nelze v žádném případě nazírat jako na prosté příjemce veřejných prostředků. Tyto NNO generují značné hodnoty prostřednictvím dobrovolné práce. V důsledku existence dobrovolné práce dochází ke značným úsporám na straně zákonných zástupců dětí a ke zvýšení jejich kupní síly, což druhotně kladně posiluje rozvoj ekonomiky. Dobrovolná práce vedoucích současně šetří také prostředky veřejných rozpočtů. Ačkoliv dobrovolníci vytvářejí značné hodnoty, vzdávají se své mzdy, tzn. na tuto „mzdu“ nejsou obecně žádány žádné prostředky z veřejných rozpočtů.

Finanční objem dobrovolné práce vytvořený jen v rámci organizací ČRDM se v letech 2004–2007 pohyboval kolem dvojnásobku přijaté podpory pro veškeré NNO pracující s dětmi a mládeží. V letech 2014–2017 už se pohybuje objem této práce okolo čtyřnásobku přijaté podpory. Tento trend pokračuje dále, neboť podpora NNO z veřejných rozpočtů v nominálním vyjádření se prakticky nemění, zatímco mzda ve vzdělávání neustále roste. Znamená to, že ve všech zkoumaných obdobích oddíloví vedoucí a ostatní dospělí dobrovolníci jen v členských organizacích ČRDM trvale vytvářejí několikanásobně vyšší hodnotu, než všechny dětské a mládežnické NNO v ČR spotřebují na veškerou svoji činnost.

Podpora volnočasových aktivit s dětmi a mládeží z veřejných rozpočtů

Centrum pro výzkum neziskového sektoru v Brně sestavuje na základě zadání od Rady vlády pro NNO každoročně materiál „Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů“. Data z rozborů jsme zpracovali v naší analýze do mnoha na sebe navazujících tabulek, které naleznete v dokumentu zde.

Přínos dobrovolné práce s dětmi a mládeží pro státní rozpočet a společnost

Organizace dětí a mládeže poskytují svými členům značné užitky ve formě dobrovolné práce. Tato práce je odevzdána dětem a mládeži, potažmo celé společnosti. Z její podstaty vyplývá, že práce je sice odvedena, avšak nikým nehrazena. Samotný fakt, že práce není hrazena, však zdaleka nevylučuje, abychom se nepokusili o její ocenění v penězích – stejně jako u kteréhokoliv nepeněžního (naturálního) příjmu. Hodnota dobrovolnické práce je nepeněžním příjmem dané NNO, potažmo celé společnosti.

Ocenění dobrovolné práce v roce 2014 bylo prováděno precizní metodikou v rámci projektu „SAFE“, dobrovolná práce byla v rámci projektu sledována analyticky a v návaznosti na to diferencovaně oceňována. Výsledkem je průměrná hrubá hodinová „mzda“ dobrovolníka ve výši 143,76 Kč/hod.

Tato přesnější metodika je aplikována též jako druhá varianta ocenění hodnoty dobrovolné práce v roce 2017. Vzhledem k tomu, že projekt „SAFE“ probíhal pouze jednorázově, v časovém období květen 2014 až duben 2015, byla pro rok 2017 dopočtena hodnota jedné hodiny dobrovolnické práce při zahrnutí následujících předpokladů:

v roce 2017 je stejná struktura zkoumaných organizací jako v r. 2014;
stav členské základny těchto organizací je v r. 2017 stejný v jako v r. 2014;
v r. 2017 je stejná aktivita dobrovolníků i stejná struktura jejich „odpracovaných“ hodin jako v r. 2014.

Při splnění výše uvedených předpokladů pak činí v roce 2017 průměrná mzda za 1 hodinu dobrovolnické práce 168,37 Kč. Není bez zajímavosti, že tato hodinová mzda téměř absolutně přesně odpovídá průměrné hodinové mzdě ve vzdělávání (168,86 Kč / hod).

Celkový objem dobrovolnické práce v ČRDM v peněžním vyjádření – v roce 2008 ve výši 879 mil. korun a v posledních čtyřech letech již přes miliardu korun – roste zejména v důsledku trvalého nárůstu průměrné mzdy ve vzdělávání, resp. pak mzdy v jednotlivých kategoriích dobrovolnické práce. Oproti tomu počet zapojených dospělých ani počet dobrovolnických hodin na osobu nevykazuje žádný výrazný vývojový trend. Výsledkem je prakticky shodný objem dobrovolné práce ve dnech – ten zůstává v celém zkoumaném období v podstatě beze změny – okolo 40 dnů na dospělého člena a rok. Ještě výmluvnější je pak zcela shodný počet hodin na dobrovolníka po většinu zkoumaného období ve výši 324 hodin/dobrovolníka/rok.

Členové ČRDM tedy nejsou jen pasivními příjemci finančních prostředků, ale také sami tyto prostředky generují ve formě úspor – aktivní dospělí členové tímto způsobem darují společnosti každoročně stovky milionů korun. Vliv dobrovolnické práce na státní rozpočet je tedy jednoznačně příznivý.

V přepočtu na jednoho dospělého člena pak činí tato hodnota dobrovolné práce od 41 do 55 tisíc Kč ročně. Je to ta částka výdělku, které se dobrovolník každoročně vzdává, aby se mohl věnovat dětem a mládeži.

Podrobnější analýza…

Údaje z článku jsme poskytli i do databáze národních politik Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+.
Tento článek čerpá ze studie Analýza dobrovolnické práce z roku 2018 od autora Ing. Jaroslava Černého.