V roce 2025 realizovala Česká rada dětí a mládeže a Rada mládeže Slovenska výzkum zaměřený na radikalizaci mladých lidí na sociálních sítích. Výsledky ukazují, že sociální sítě představují pro mladé lidi jedno z klíčových online prostředí, ve kterém se setkávají s radikálním nebo extremistickým obsahem. S takovým obsahem se setkalo 91 % české mládeže a 17 % zná někoho, kdo se podle jejich názoru prostřednictvím sociálních sítí radikalizoval.
V České republice využívá sociální sítě 99 % mladých lidí a 58 % důvěřuje obsahu, který se na nich objevuje. Tři čtvrtiny respondentů (74 %) se zároveň domnívají, že sociální sítě by měly věnovat větší pozornost prevenci a omezování šíření radikálního a extremistického obsahu. Přestože mladí lidé vnímají rizika online radikalizace, pouze 17 % respondentů uvedlo, že se s tímto tématem setkalo ve škole nebo na jiné vzdělávací aktivitě. Významnou roli v prevenci přitom mohou hrát lidé z jejich blízkého okolí – rodičům důvěřuje 82 % mladých, pracovníkům s mládeží 71 % a učitelům
70 %.
Na výsledky výzkumu navázal v březnu 2026 odborný kulatý stůl za účasti expertů, pracovníků s mládeží, zástupců veřejné správy i samotných mladých lidí. Diskuse se zaměřila na příčiny a projevy online radikalizace, fungování digitálních platforem, možnosti prevence i roli vzdělávání a práce s mládeží. Následující doporučení vycházejí z kombinace dat z výzkumu a závěrů této odborné diskuse a představují soubor opatření směřujících k posílení bezpečnosti online prostředí, podpory mladých lidí a efektivnější prevenci radikalizace.
1. Dokončit zavedení a důsledně vymáhat Digital Services Act v Česku
Doporučení:
Dokončit institucionální zavedení a zajistit důsledné vymáhání Digital Services Act v českém regulatorním rámci, včetně dohledu nad algoritmy a moderací obsahu.
Odůvodnění:
Ačkoliv je DSA účinný od roku 2024, v Česku stále chybí plně funkční institucionální rámec pro jeho vymáhání. Bez jasně nastavených kompetencí, dohledu a sankcí zůstávají pravidla obtížně vymahatelná, což omezuje schopnost státu reagovat na šíření radikalizačního a škodlivého obsahu v online prostředí. DSA sám o sobě neřeší všechny výzvy spojené s fungováním digitálních služeb, představuje však základní rámec, na který mohou navazovat další regulační opatření. Přijetí zákona o digitální ekonomice je nezbytné pro plnohodnotný výkon pravomocí příslušných orgánů podle DSA.
2. Zavést odpovědnost platforem za ověřování věku uživatelů
Doporučení:
Zavést a vymáhat odpovědnost digitálních platforem za ověřování věku uživatelů.
Odůvodnění:
Současná věková omezení sociálních sítí nejsou v praxi efektivně vymáhána, což umožňuje přístup velmi mladých uživatelů k nevhodnému a potenciálně škodlivému obsahu. Diskuze zároveň upozornila na nutnost hledat řešení, která nebudou znamenat další koncentraci citlivých dat u technologických firem. Dále bylo doporučeno vést další diskusi o věkové hranici (13–16 let) přístupnosti na sociální sítě, které jsou rizikem pro jejich přirozený vývoj a zdraví.
3. Posílit kapacity státu pro regulaci a analýzu online prostředí a určit jasného gestora
Doporučení:
Posílit personální, analytické a technologické kapacity regulatorních institucí pro monitoring a vyhodnocování rizik spojených s online radikalizací a určit jasného gestora problematiky radikalizace. Vytvořit jednotnou národní strategii prevence radikalizace navázanou na evropský rámec.
Odůvodnění:
Stávající instituce nejsou dostatečně vybavené pro systematickou analýzu dynamického online prostředí. Diskuze poukázala na potřebu aktivně identifikovat nové formy radikalizace a využívat mezinárodní nástroje a spolupráci. Bez odpovídajících kapacit zůstává regulace reaktivní a neefektivní. V současnosti také není jasně určeno, která instituce nese hlavní odpovědnost za řešení radikalizace. Zároveň chybí vymezení samotného pojmu radikalizace napříč institucemi. Bez jasného vedení a strategického rámce nelze efektivně koordinovat opatření ani dlouhodobě vyhodnocovat jejich dopad.
4. Rozšířit vzdělávání a podporu pro dospělé pracující s dětmi a mladými lidmi
Doporučení:
Rozšířit nabídku vzdělávání v oblasti prevence radikalizace nejen pro žáky, ale také pro učitele, pracovníky s mládeží a rodiče, a přizpůsobit jednotlivým skupinám obsah, formy i komunikační přístupy. Zároveň zajistit dostupné konzultační a podpůrné služby pro řešení konkrétních situací, a to alespoň v podobě online platformy.
Odůvodnění:
Dospělí, kteří jsou s mladými lidmi v každodenním kontaktu, často nemají dostatečné znalosti ani nástroje k rozpoznání a řešení radikalizace. Diskuze ukázala potřebu prakticky zaměřeného vzdělávání a snadno dostupné podpory v situacích, kdy se radikalizace nebo nějaké varovné signály objeví. Jako klíčové se ukazuje poskytovat různé formy online i offline vzdělávání, posilovat dostupnost neformálního vzdělávání pro obtížně dosažitelné skupiny a lépe využívat online prostředí pro šíření informací a podpory. Posílení jejich kompetencí je důležité pro včasnou a efektivní prevenci.
5. Posílit systém osobnostního a sociálního vzdělávání a odolnost v kurikulech i prostřednictvím neformálního vzdělávání
Doporučení:
Posílit roli osobnostního a sociálního vzdělávání a rozvoj kritického myšlení jako systémového nástroje prevence radikalizace ve vzdělávacím systému ve vzdělávacím kurikulu a posílit důraz na podporu odolnosti vůči zátěži, neúspěchu a manipulaci, a to i propojováním formálního a neformálního vzdělávání.
Odůvodnění:
Tyto kompetence jsou dnes rozvíjeny spíše nesystematicky a závisí na iniciativě jednotlivých škol či učitelů. Diskuze ukázala potřebu většího důrazu na práci s chybou, reflexi a aktivní zapojení žáků do učení. Dále je podle diskutujících důležité propojení formálního a neformálního vzdělávání pro efektivní rozvoj měkkých dovedností. K jejich rozvoji může přispět i zařazení aktivit podporujících dialog a argumentaci.
6. Podporovat budování vztahů, komunit a aktivního zapojení mladých lidí
Doporučení:
Systematicky podporovat ve školním i mimoškolním prostředí vznik komunit, které by tvořily přirozené sociální sítě, kvalitních vztahů a příležitostí k aktivní participaci mladých lidí.
Odůvodnění:
Radikalizace je často spojena s pocitem izolace, vyloučení a hledáním identity. Silné sociální vazby a zkušenost s přijetím fungují jako významný ochranný faktor. Zároveň umožňují včas zachytit změny v chování a předejít hlubší radikalizaci. Současný systém však tuto dimenzi vzdělávání rozvíjí spíše nahodile.
7. Nastavit funkční systém spolupráce mezi klíčovými institucemi
Doporučení:
Vytvořit a ukotvit mechanismy systematické spolupráce mezi školami, sociálními službami, policií a dalšími aktéry pracujícími s mladými lidmi.
Odůvodnění:
Spolupráce mezi institucemi je v praxi roztříštěná a často závislá na individuálních iniciativách. Přitom právě sdílení informací mezi školou, OSPOD, policií, organizacemi dětí a mládeže, pracovníky s mládeží a dalšími aktéry může pomoci systematizovat prevenci.
Související články:
- Radikalizace mládeže na sociálních sítích: výstupy kulatého stolu s experty, pracovníky s mládeží i mladými lidmi
- Radikalizace pod lupou: kdo může být v ohrožení?
Ilustrační foto Unsplash, Elin Tabitha