Česká rada dětí a mládeže společně s Radou mládeže Slovenska představují výsledky rozsáhlého výzkumu v rámci projektu Spolu pre zdravé médiá: Projekt na posilnenie gramotnosti a zmierňovanie radikalizácie mládeže, zaměřeného na mediální gramotnost a rizika radikalizace mladých na sociálních sítích. Šetření mezi 1 000 mladými lidmi ve věku 16–30 let odhaluje zásadní trendy: mladí jsou na sociálních sítích prakticky nepřetržitě, důvěřují jim více, než by měli, a radikální obsah potkává drtivá většina z nich.
Sociální sítě jako každodenní realita
„Sociální sítě používá 99 % mladých,“ říká analytička Nela Andresová z České rady dětí a mládeže. Nejoblíbenější platformy: Instagram – dominuje všem věkovým skupinám, stráví na něm často i více než 3 hodiny denně. Facebook – drží ho hlavně mladí 26–30 let. TikTok – silný zejména u teenagerů a dívek.
Hlavním důvodem, proč tam mladí tráví tolik času, je kontakt s přáteli (77 %), dále zábava a inspirace, a – zásadní zjištění – až 54 % z nich získává zprávy o světě právě ze sociálních sítí.
Velkou roli přitom hrají i influenceři: nejčastěji zmiňovaní jsou Kovy, Agraelus, Anna Šulcová, MenT, Stejk, Sugar Denny nebo Tary.
Nela Andresová, analytička ČRDM: „Sociální sítě nejsou pro mladé jen zábava. Fungují jako jejich zdroj informací, prostor pro komunitu i místo, kde si utvářejí názory. Právě proto je důležité vědět, co v online prostředí reálně potkávají.“
Důvěra v obsah a schopnost ověřovat informace
Sociální sítě jsou pro mladé nejen zdrojem informací, ale také místem, kterému spíše věří.
Výzkum ukazuje:
- 58 % věří obsahu na sociálních sítích,
- 70 % důvěřuje tradičním médiím.
Když narazí na kontroverzní obsah, mladí různé zdroje ověřování kombinují – od dalších příspěvků na sítích přes zpravodajská média až po odborné články či konzultaci s přáteli a rodinou.
Radikalismus jako každodenní zkušenost
Alarmující je, že 91 % mladých už vidělo radikální či extremistický obsah. Nejčastěji na Facebooku (42 %), na síti X (37 %), Instagramu a TikToku (shodně 36 %).
Za nejčastější zdroje radikalizace považují:
- politické příspěvky (48 %),
- konspirační teorie a nenávistné projevy (47 %),
- polarizující diskuze (46 %).
„Když mladí narazí na radikální obsah na sociálních sítích, nejčastěji ho prostě přejdou – dělá to zhruba polovina z nich. Asi pětina ho nahlásí, ale jen menší část jde dál a nějak aktivně reaguje, ať už zapojením do diskuze, sdílením nebo třeba jen skrytím obsahu. Opravdu jen minimum, kolem tří procent, takový příspěvek šíří dál, protože jim přijde zajímavý nebo šokující,“ říká analytička ČRDM Nela Andresová.
Dopady jsou však často osobní – 22 % obdrželo radikální zprávu od známého a změnilo to jejich vztah k odesílateli. 17 % tvrdí, že zná někoho, kdo se skrze sociální sítě radikalizoval.
A možná nejzajímavější – 30 % si myslí, že mohou být ovlivněni radikálními názory – ale u ostatních to předpokládá 69 %. Mladí tedy hrozbu vidí hlavně u druhých, ne tolik u sebe.
Kdo je nejohroženější?
Výzkum identifikuje tři hodnotové skupiny:
- Hodnotově liberální – rovnostářští, pro lidská práva;
- Kulturně konzervativní – tradiční hodnoty, ekonomicky stabilní;
- Systémově kritičtí – horší socioekonomická situace, s nižším vzděláním i nižšími příjmy.
Hodnotově liberální mladí lidé se radikálním formám jednání – jako je šíření škodlivých informací o odpůrcích, zesměšňování, podpora násilných akcí nebo spolupráce se skupinami porušujícími zákon – spíše vyhýbají a mají jasně nastavené hranice přijatelného chování. Naproti tomu systémově kritická skupina k těmto projevům inklinuje častěji, nevnímá je jako extrémní, ale jako legitimní součást politického jednání. Kulturně konzervativní skupina je spíše zdrženlivá a opatrná, radikální chování aktivně nevyhledává, ale ani ho neodmítá tak významně jako liberální.
Právě systémově kritičtí jsou podle dat nejvíce náchylní k radikálnějším projevům, jako je legitimizace radikálního chování či připouštění násilnějších forem jednání. Nela Andresová: „Systémově kritičtí mladí jsou ekonomicky frustrovaní, mají pocit, že systém nefunguje, a jsou otevřenější radikálním řešením. To z nich dělá nejohroženější skupinu.“
Současně 79 % mladých věří, že mají život pod kontrolou, 72 % očekává dobrou budoucnost, ale jen polovina je spokojená s ekonomikou a politikou. Mladí jsou tolerantnější ve věku 16–20 let; nejvíce odmítavé postoje mají lidé s výučním listem.
Kdo má radikalizaci předcházet?
Mladí nejčastěji ukazují na rodiče (48 %), školy (43 %), sociální sítě (38 %) a samotné mladé lidi (38 %).
Největší důvěru mají psychologové a odborníci (83 %), rodiče (82 %), policie (81 %) a kamarádi (75 %). Nejméně věří politikům (29 %) a influencerům (39 %).
Co mají udělat sociální sítě?
Tři čtvrtiny mladých požadují aktivnější přístup platforem:
- omezit šíření radikálního obsahu (74 %),
- mazat extremistické příspěvky (48 %),
- zlepšit detekční algoritmy (42 %),
- vzdělávat uživatele (40 %).
Jak zdůrazňuje analytička Nela Andresová: „Radikalizace je plíživý proces a může zasáhnout i ty, kteří si myslí, že jsou vůči ní imunní. Nízká sebereflexe může být rizikovým faktorem.“
Foto: Unsplash free
