Projekt Darujeme kroužky dětem pomáhá rodinám v tíživé finanční situaci překonávat bariéry, které by jim jinak bránily umožnit dětem smysluplné trávení volného času a rozvoj jejich potenciálu. Díky podpoře dárců mohou děti sportovat, tvořit, učit se novým věcem a navazovat nová přátelství.

„Pro Českou radu dětí a mládeže jde o první velkou fundraisingovou kampaň, i když jsme v minulých ročnících realizovali menší akviziční aktivity v této oblasti. Dárcovství se nám podařilo nastartovat, ale cítili jsme, že jeho potenciál je mnohem větší, pokud se svěříme do rukou zkušených profesionálů. Skvělých agentur je v Česku mnoho, těch, které jsou ochotné pro bono podpořit smysluplný projekt, už podstatně méně. A když si navíc řeknete, že chcete někoho odvážného, kdo jde proti proudu, je talentovaný, hravý a má silnou identitu, výběr se výrazně zúží. Po analýzách a rešerších našeho komunikačního oddělení zůstalo jen několik jmen – a mezi nimi výrazně vyčnívali Loosers s kreativním vedením Ivy Bízové,“ popisuje předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček.

„Už od prvního setkání bylo patrné, že se potkáváme s týmem, který spojuje nadšení, výraznou kreativitu i zdravý selský rozum,“ přibližuje společné schůzky Ondřej Šejtka, ředitel kanceláře České rady dětí a mládeže, která projekt organizuje. „Rychle pochopíte, že Loosers jsou agentura, kde kreativita není ozdobou strategie, ale jejím nástrojem. Nejprve řeší, proč a pro koho, pak přichází nápad a nakonec způsob, jak ho doručit, tak, aby opravdu fungoval. To považuji za zásadní,“ doplňuje Ondřej Šejtka.

„V Loosers se snažíme alespoň jednou do roka věnovat své kapacity a nápady projektům, které zlepšují svět okolo nás. Darujeme kroužky dětem pro nás byla od první chvíle jasná volba. Téma podpory kreativity, uměleckých, ale i sportovních aktivit dětí nám je blízké a nadšení pro dobrou věc, které vidíme v týmu České rady dětí a mládeže, nás okamžitě ke spolupráci přesvědčilo,“ říká za agenturu Loosers projektový ředitel Jakub Kesl.

„Věříme, že vznikající kampaně překonají stanovené cíle a očekávání. Plánujeme totiž nejen klasickou fundraisingovou kampaň, ale také netradiční sérii mediálních a eventových aktivací se zapojením vybraných médií, sportovních klubů nebo osobností. První výstupy by se měly v médiích objevit už v září letošního roku. Jsem ráda, že po bohatých zkušenostech s kampaněmi na různá společenská témata – například tříleté efektivní a velmi úspěšné komunikaci Národní potravinové sbírky, která bodovala také v soutěžích kreativity, společensky a mediálně silně rezonujícímu projektu Dětín pro Linku bezpečí nebo osvětové kampani proti kyberšikaně, kterou jsme realizovali společně s ČSOB – můžeme nyní aktivně pomáhat právě projektu Darujeme kroužky dětem,“ komentuje začínající spolupráci s ČRDM kreativní ředitelka Loosers Iva Bízová.

Nejvíce zdražují sportovní kroužky

Pokud ke zdražení dochází, nejčastěji se pohybuje kolem pěti procent. Výjimkou však nejsou ani vyšší nárůsty, které se zpravidla týkají sportovních aktivit. Některé organizace uvádějí zvýšení až o 15 procent.

Za zdražováním stojí především kombinace vyšších provozních nákladů, inflace a rostoucích cen energií. Významnou roli hrají také dražší pronájmy tělocvičen, sportovních hal nebo školních prostor, růst mezd lektorů a trenérů a zdražování pomůcek a materiálů.

Organizace, které využívají vlastní zázemí, zase upozorňují na rostoucí náklady na údržbu svých objektů. V případě sportovních klubů se navíc do rozpočtů promítají i vyšší náklady na dopravu na soutěže a utkání nebo rostoucí ceny rozhodčích a startovného.

Hlavní důvody zdražování

Nejčastěji zmiňované důvody jsou:

• vyšší nájmy tělocvičen, hal a dalších prostor,
• růst cen energií,
• vyšší mzdy a odměny lektorů a trenérů,
• zdražování sportovního a výtvarného vybavení či dalších pomůcek,
• vyšší náklady na dopravu a organizaci akcí,
• ukončení některých dotačních programů.

Někteří poskytovatelé drží ceny i za cenu vlastních úspor

Přesto více než čtvrtina oslovených organizací ceny nemění. Často ale přiznávají, že to znamená fungovat na hranici ekonomické udržitelnosti.

Jedna z organizací například uvedla, že ceny nezvyšuje navzdory rostoucím nákladům a funguje s minimální finanční rezervou. Jiní poskytovatelé zdůrazňují význam dobrovolnické práce, bez které by současné ceny nebylo možné zachovat.

Zájem rodičů a dětí zatím většinou přetrvává

Navzdory růstu cen se většina organizací shoduje, že zájem o kroužky zůstává stabilní. Řada z nich dokonce hlásí mírný nárůst počtu účastníků. Pokles je patrný především v některých menších regionech nebo u aktivit, které rodiče vnímají jako méně nezbytné.

Určitou roli hraje také demografický vývoj. Někteří organizátoři upozorňují na menší počet předškolních dětí způsobený klesající porodností.

Co říkají poskytovatelé

Podobné důvody zaznívají napříč republikou. Přesto se jednotlivé zkušenosti liší podle typu aktivit i regionu.

Daniela Vitoušová z Tělocvičné jednoty Sokol Poděbrady uvádí, že organizace zdražuje pouze vybrané aktivity, zejména sportovní gymnastiku, a to zhruba o pět procent. Důvodem jsou rostoucí náklady na údržbu vlastních prostor a mírné navyšování mzdových nákladů. Zájem o nabízené aktivity podle ní přetrvává.

Spolek Sport Aerobic Liberec letos ceny nemění a podle jeho zástupců zůstává zájem o kroužky stabilní.

Iva Otcová z YAMAHA MUSIC SCHOOL potvrzuje pětiprocentní zdražení všech hudebních kurzů. Škola reaguje na vyšší náklady na pronájmy, pomůcky i mzdy. Současně zaznamenává pokles počtu zájemců mezi předškolními dětmi.

Michaela Šeborová z Prahy naopak ceny nezvyšuje kvůli silné konkurenci. Přesto upozorňuje, že zájem rodičů klesá, protože volnočasové aktivity jsou pro řadu rodin finančně náročnější než v minulosti.

TJ Sokol I. Smíchov zdražuje vybrané sporty, například basketbal, atletiku nebo lakros, a to až o deset procent. Organizace reaguje zejména na růst cen energií a mezd. Zároveň eviduje vyšší zájem dětí o kroužky.

Krasobruslařský klub Černošice navyšuje cenu krasobruslení o pět procent. Podle zástupkyně klubu rostou náklady na vybavení, trenéry, dopravu i startovné. Zájem o aktivitu mírně klesá, což klub spojuje s rostoucí nabídkou dalších volnočasových aktivit ve městě.

Jeden z poskytovatelů z Moravskoslezského kraje, který si nepřál být jmenován, uvedl, že zdražuje sportovní kroužky kvůli vyšším cenám pronájmů, energií a mezd lektorů.

ZUŠ Karla Halíře ve Vrchlabí zdražuje všechny aktivity. Důvodem je i ukončení podpory z programu OP JAK. Zájem o výuku se podle školy nadále zvyšuje.

Velmi odlišnou situaci popisuje Junák – český skaut. Podle Jana Vopěnky, zástupce vedoucího oddílu, se ceny nemění a poptávka je tak vysoká, že řada oddílů musela pozastavit přijímání nových členů.

Také Dům dětí a mládeže Damián v Lanškrouně potvrzuje rostoucí zájem. Organizace sice ceny upravuje kvůli vyšším provozním nákladům, pokles účastníků však nezaznamenává.

Prague Mustangs letos ceny nemění. Přestože organizace zvažovala zdražení kvůli vyšším nájmům, rozdíl pokryl sponzor. Klub však upozorňuje na výrazný pokles zájmu o sportovní aktivity od období pandemie covidu.

Bez změny cen zůstává také taneční škola v Pardubickém kraji vedená Ivetou Romanovou, která si dlouhodobě drží stabilní počet účastníků.

Stejný přístup letos zvolila také ZUŠ Edvarda Runda v Ostravě, jejíž ředitelka Renata Neubauerová potvrzuje zachování stávajícího ceníku.

Rodinné centrum HraDítko zvýšilo ceny pouze u aktivit, které nejsou financovány z dotací. Koordinátorka Anna Vávrová vysvětluje, že organizace reagovala zejména na dražší vybavení a materiál a zároveň chce postupně navyšovat mzdy lektorů. Zdražení přitom představuje jen deset korun za lekci. Celkový zájem podle centra zůstává stabilní nebo mírně roste, i když u nejmenších dětí je patrný mírný pokles související s nižší porodností.

SK Moravská Slavia Brno upravuje ceny především kvůli nákladům na pronájem externího hřiště. Podle člena výkonného výboru Tomáše Kubíka je však zájem o činnost klubu stále vysoký.

Ředitelka jednoho z volnočasových středisek v Moravskoslezském kraji Šárka Medunová uvádí, že organizace zdražuje pouze tam, kde vybrané zápisné nepokrývá skutečné náklady. Vzhledem k působení v sociálně vyloučené lokalitě si současně nemůže dovolit výraznější zdražování. Zájem dětí podle ní trvá a roste zejména o sportovní kroužky.

Středisko volného času Klubko ve Starém Městě upravuje ceny hlavně u rukodělných kroužků a specifických aktivit s menším počtem účastníků. Ředitelka Monika Havlásková jako hlavní důvod uvádí dražší materiál, vyšší mzdy lektorů a náklady na dopravu. Zájem o aktivity přitom každoročně roste přibližně o pět procent.

Gymnastický klub Hulín zdražuje všechny aktivity o deset procent. Předseda Pavel Obdržálek upozorňuje na rostoucí ceny nářadí, pronájmů, minimální mzdy i administrativní zátěže. Klub zároveň naráží na nedostatek vhodných prostor, přesto zájem o gymnastiku roste.

Fotbalový klub MFK Slavoj Bruntál letos ceny nemění. Podle Marka Jelínka zájem o činnost klubu spíše stagnuje.

Ředitel jazykové školy Threshold Training Associates Ladislav Blažek říká, že ceny letošní školní rok zůstávají beze změn. Pokud by však ke zdražení došlo, souviselo by především s růstem mezd. Zájem o jazykové kurzy během školního roku označuje za dlouhodobě stabilní. Větší konkurenci škola pociťuje pouze v oblasti příměstských táborů a jazykových kempů.

Také Veslařský klub Olomouc přistoupil k přibližně desetiprocentnímu navýšení členských příspěvků. Hlavní trenér Vladimír Slavík vysvětluje změnu vyššími náklady na energie a dopravu. Zájem o veslování podle něj roste.

Shrnutí

Výsledky šetření ukazují, že zdražování dětských kroužků pokračuje, i když většina poskytovatelů se snaží navyšovat ceny pouze v nezbytné míře. Nejčastěji jde o reakci na rostoucí provozní náklady, zejména u sportovních aktivit. Přesto se zatím nepotvrzuje výrazný odliv zájemců. Většina organizací hlásí stabilní nebo dokonce rostoucí zájem rodičů i dětí o volnočasové vzdělávání a sportovní aktivity.

Vývoj v posledních letech ukazuje, že část českých domácností se nadále potýká s finančními obtížemi. Přestože většina domácností svou finanční situaci zvládá, přibližně desetina z nich je ohrožena příjmovou chudobou – v loňském roce se jednalo o 9,6 % všech českých domácností. Riziko přitom není rozloženo rovnoměrně. Výrazně častěji dopadá například na domácnosti sólo rodičů, mezi nimiž je příjmovou chudobou ohrožena více než třetina.

Zájmové kroužky pod tlakem rodinných rozpočtů

Finančně náročným obdobím pro rodiče bývá také začátek školního roku, kdy je třeba hradit povinné výdaje spojené se školní docházkou. Po jejich zaplacení už mnoha domácnostem nezbývá dostatek prostředků na nepovinné volnočasové aktivity dětí. Výdaje spojené se školním rokem, jako jsou školní pomůcky, obědy, školní výlety nebo zájmové kroužky, představují pro řadu rodin významnou zátěž. Pouze necelá třetina rodičů uvádí, že mohou všechny tyto náklady pokrýt bez jakýchkoliv obtíží, zatímco 21 % rodičů přiznává, že svým dětem nemohou zajistit vše, co potřebují.

Finanční situace domácností se promítá také do účasti dětí na zájmových aktivitách. Více než čtvrtina rodičů uvádí, že musela omezit sportování svých dětí ve sportovních klubech a kroužcích, z toho 8 % dětí přestalo navštěvovat tuto zájmovou činnosti úplně. Tento problém navíc v posledních letech neztrácí na významu. Mezi lety 2021 a 2024 zároveň vzrostl podíl rodičů, kteří uvádějí, že si zájmové kroužky pro své děti nemohou dovolit vůbec financovat.

Potřeba cílených programů na podporu

Významnou roli proto mohou sehrávat cílené podpůrné programy, které pomáhají rodinám překonávat finanční bariéry v přístupu dětí k volnočasovým aktivitám. Analýza České rady dětí a mládeže mezi rodiči zapojenými do projektu Darujeme kroužky dětem za rok 2025 ukazuje, že tato podpora je pro řadu rodin zásadní. Bez příspěvku by část rodičů musela omezit účast svých dětí na zájmových aktivitách a 22 % z nich dokonce uvádí, že by svým dětem nemohlo dopřát žádnou organizovanou volnočasovou aktivitu. Rodiče jako hlavní příčiny své situace nejčastěji zmiňují sólo rodičovství a s ním spojenou finanční náročnost, ale také obecné zdražování a pokles disponibilních příjmů domácností

Analýza rodičů zapojených do projektu Darujeme kroužky dětem 2025

Kroužky dostupné pro každé dítě

Výsledky ukazují, že finanční dostupnost organizovaných volnočasových aktivit zůstává pro část českých rodin významnou překážkou. Přestože se tento problém týká různých typů domácností, zvlášť ohrožené jsou domácnosti sólo rodičů, které dlouhodobě patří mezi skupiny nejvíce ohrožené příjmovou chudobou. Právě pro tyto i další rodiny mohou cílené podpůrné programy představovat důležitý doplněk systémové podpory tam, kde běžná opatření nedokážou odstranit finanční bariéry v přístupu dětí ke kroužkům.

Česká rada dětí a mládeže spouští 16. září 2026 novou výzvu projektu Darujeme kroužky dětem, který pomáhá rodinám překonat finanční bariéry a umožnit dětem účast na zájmových kroužcích.

Každá desátá domácnost v Česku je ohrožena příjmovou chudobou. Riziko ještě více postihuje rodiče samoživitele, kterých je ohrožena více než třetina. Počet rodičů, kteří si nemohou ve své situaci dovolit volnočasové aktivity svých dětí navíc v posledních letech vzrůstá. V Česku se aktuálně jedná o každou pátou rodinu, která přiznává, že nemůže pro své děti zajistit vše, co potřebují. Více…

K tomu nový školní rok přinesl dražší kroužky

Aktuální data ukazují na to, že většina organizátorů své volnočasové aktivity pro děti zdražuje. Vyplývá to z interního průzkumu České rady dětí a mládeže, která organizuje projekt Darujeme kroužky dětem zahrnující přes 1000 poskytovatelů. Na dotaz týkající se cenové politiky pro nový školní rok zatím odpovědělo více než 200 poskytovatelů. Z jejich odpovědí vyplývá, že 41 % poskytovatelů bude zdražovat všechny své kroužky, 33 % zvýší ceny jen u některých aktivit a 26 % udrží loňské ceny. Za zdražováním stojí především kombinace vyšších provozních nákladů, inflace a rostoucích cen energií. Významnou roli hrají také dražší pronájmy tělocvičen, sportovních hal nebo školních prostor, růst mezd lektorů a trenérů a zdražování pomůcek a materiálů. Pokud ke zdražení dochází, nejčastěji se pohybuje kolem 5 %, v některých případech, což se týká hlavně sportovních aktivit, jde ale až o 15% zdražení. Více…

Kroužky dostupné pro každé dítě

Právě proto vznikl projekt Darujeme kroužky dětem, který od roku 2022 pomohl více než 20 tisícům dětí po celé České republice částkou téměř 33 milionů korun. Další možnost získat podporu se otevře 16. září 2026.

Projekt realizuje Česká rada dětí a mládeže pod záštitou paní Evy Pavlové, manželky prezidenta České republiky. Ta patří mezi jeho dlouhodobé podporovatele. „Každé dítě by mělo mít možnost věnovat se tomu, co ho baví a v čem může vyniknout. Zájmové kroužky pomáhají dětem objevovat jejich talent, budovat sebevědomí a nacházet své místo ve společnosti. Proto si velmi vážím projektu Darujme kroužky dětem, který Nadační fond Evy Pavlové opakovaně podpořil,“ říká Eva Pavlová.

Až 3 000 korun ročně na volnočasové aktivity

Rodiny mohou během jednoho pololetí získat podporu až 1 500 korun na každé dítě prostřednictvím tří voucherů po 500 korunách. Za celý školní rok tak mohou čerpat až 3 000 korun. Novinkou je speciální výzva určená rodinám v hmotné nouzi. Ty mohou nově získat příspěvek až 5 000 korun ročně na volnočasové aktivity každého dítěte ve věku od 3 do 18 let. Nová výzva bude otevřena od 16. září do 24. listopadu 2026. „V prvním pololetí školního roku 2026/2027 rodiny podpoříme částkou 4 miliony korun.“ říká Ondřej Šejtka, ředitel kanceláře České rady dětí a mládeže.

Kdo může o podporu požádat

O příspěvek mohou žádat rodiny s dětmi ve věku 3 až 18 let z celé České republiky, které se nacházejí v tíživé finanční situaci a pobírají na dítě některou z následujících dávek: bonus na dítě, příspěvek na péči, odměnu pěstouna nebo příspěvek při pěstounské péči.

Podpora je určena také rodinám ukrajinských uprchlíků s dětmi ve věku 3 až 18 let, které pobývají v České republice na základě víza za účelem strpění nebo víza dočasné ochrany a jejichž příjem nepřevyšuje čtyřnásobek životního minima.

Princip fungování je jednoduchý. Rodič podá žádost, doloží potřebné dokumenty a následně vybere poskytovatele volnočasové aktivity, kterému budou prostředky z voucheru zaslány. Poskytovatel obdrží příspěvek přímo na svůj účet a dítěti je uhrazena část nákladů spojených s kroužkem nebo jinou aktivitou.

Silná podpora dárců i veřejných institucí

Projekt Darujeme kroužky dětem je financován z různých zdrojů. Největší podíl na pomoci rodinám mají nadace a soukromé firmy: Karel Komárek Family Foundation, Allwyn, a.s., Nadační fond Škoda Auto, Nadační fond Evy Pavlové, Nadace Albatros, Znesnáze21, E-shop Gummylife. Významnou podporu poskytují také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Hlavní město Praha. Speciálním partnerem projektu je Nadační fond Slavie.

Důležitou roli hrají také individuální dárci. Právě na ně bude směřovat dárcovská kampaň, která startuje 21. 9. Pro bono ji vymyslela a realizuje kreativní agentura Loosers. A je magická… „Pro Českou radu dětí a mládeže jde o první velkou fundraisingovou kampaň, i když jsme v minulých ročnících realizovali menší akviziční aktivity v této oblasti. Dárcovství se nám podařilo nastartovat, ale cítili jsme, že jeho potenciál je mnohem větší, pokud se svěříme do rukou zkušených profesionálů,“ přibližuje Marek Havrlík, vedoucí projektu DKD.  Více…

Nejvíce podpořených dětí pochází z Prahy, Moravskoslezského, Středočeského a Jihomoravského kraje. Nejčastěji směřují příspěvky na sportovní aktivity, výuku v základních uměleckých školách, činnost domů dětí a mládeže nebo organizací, jako jsou Junák či dobrovolní hasiči.

Význam projektu však sahá mnohem dál než jen k samotné úhradě nákladů. Podporuje rovné příležitosti, pomáhá předcházet sociálnímu vyloučení a umožňuje dětem zůstat součástí kolektivu bez ohledu na finanční situaci jejich rodiny.

Více informací o projektu a podmínkách podpory najdete na webu Darujeme kroužky dětem.

Klíčové informace

• Start výzvy: 16. září 2026
• Konec příjmu žádostí: 24. listopadu 2026
• Výše příspěvku: až 1 500 Kč na dítě za pololetí (3 × 500 Kč), celkem až 3 000 Kč za školní rok
• Speciální výzva pro rodiny v hmotné nouzi: až 5 000 Kč ročně na dítě ve věku 3–18 let
• Od roku 2022 projekt Darujeme kroužky dětem pomohl více než 20 tisícům dětí částkou téměř 33 milionů korun. V prvním pololetí školního roku 2026/2027 bude na příspěvcích rozděleno 4 miliony korun.

Více o Ceně Přístav…

Foto Zuzana Havlínová, FotoHavlín

V sídle Evropské komise v Bruselu proběhlo 22. července 2026 pracovní setkání předsedkyně Ursuly von der Leyenové se zástupci mladé generace z celé Evropy. Hlavním tématem jednání byly klíčové priority mladých lidí, které by měly rezonovat v nadcházejícím projevu o stavu Evropské unie i v budoucí evropské legislativě. Českou republiku na tomto setkání přímo v Bruselu reprezentovala Linda Janoutová.

Co je President’s Youth Advisory Board?

Poradní sbor předsedkyně Evropské komise (President’s Youth Advisory Board) vznikl jako oficiální platforma, která propojuje hlas mladé generace přímo s nejvyšším vedením Evropské unie. Poprvé se sešel v prosinci 2025 a je složen ze zástupců členských i kandidátských zemí EU.

Za Českou republiku se na setkáních střídají Linda Janoutová a Tobiáš Bruno Galia, kteří byli do tohoto orgánu nominováni Českou radou dětí a mládeže. Cílem sboru je dohlížet na to, aby evropská legislativa a politické priority zohledňovaly potřeby mladých lidí a reálné dopady na jejich budoucnost.

Klíčová témata setkání: Bydlení, duševní zdraví, bezpečnost i podpora mládeže

Diskuse se soustředila na konkrétní problémy, se kterými se mladí lidé denně potýkají, i na požadavky, které na vedení EU přinesli:

• Podpora mládežnických organizací: Důležitým bodem jednání byla systémová podpora a stabilní financování organizací pracujících s dětmi a mládeží. Právě ty podle názoru mladých odvádějí velkou práci v neformálním vzdělávání a dávají dětem a dospívajícím prostor se aktivně zapojit do společnosti. Právě na toto téma se zaměřovala Linda, která na setkání do Bruselu odjela s cílem představit pozici České rady dětí a mládeže a hájit české priority. Jejím hlavním požadavkem bylo, aby unijní instituce začaly vnímat práci s mládeží jako klíčový článek, který vyplňuje mezeru mezi školou a rodinou přesně tam, kde už jejich vliv a možnosti nestačí. Zároveň apelovala na to, aby pracovníci z praxe dostali reálné slovo při utváření evropských politik. Do závěrečného projevu se z pohledu ČRDM podařilo prosadit a zmínit hlavně toto: mládežnické organizace nesmí sloužit jen k občasným diskusím, ale musí se stát rovnocennými partnery, financování organizací musí být jisté a dlouhodobé a žádosti o granty se musí zjednodušit, aby složitá byrokracie neodstřihla od peněz menší organizace.
• Dostupné bydlení a životní náklady: Mladí zástupci dali předsedkyni Komise jasně najevo, že drahé bydlení a rostoucí životní náklady jsou pro jejich generaci jednou z největších bariér samostatného života. Ursula von der Leyenová v reakci na to potvrdila, že otázku bydlení intenzivně řeší evropský komisař pro bydlení a k tomuto tématu se chystá celoevropský summit.
• Duševní zdraví a dopady sociálních sítí: Téma digitální bezpečnosti navázalo na předchozí prosincové zasedání sboru. I na tomto setkání se diskutovalo o rizicích online prostředí a dopadech sociálních sítí na psychiku. Předsedkyně EK zdůraznila, že hlavní odpovědnost musí ležet na samotných provozovatelích platforem a že jejich bezpečnost musí být zajištěna již od prvotního návrhu. „Přece si nekoupíme auto s tím, že si ho musíme sami dodatečně zabezpečit. Stejný princip musí platit i pro digitální platformy a aplikace,“ uvedla na setkání.
• Hlas mladých v legislativě: Zástupci mládeže také požadovali posílení financování programu Erasmus+ a zavedení tzv. Youth Checku, mechanismu, který povinně vyžaduje posouzení dopadů každého nového evropského zákona na mladou generaci. Předsedkyně EK přislíbila tomuto nástroji právní ukotvení.

Jednání v hlavním zasedacím sále a debata bez kamer

Jednání proběhlo v nejvyšším patře budovy Berlaymont v zasedacím sále Jeana Monneta, který k setkávání využívá sbor evropských komisařů. Předsedkyně Komise hned po úvodu poslala pryč média i kamery, aby vytvořila prostor pro otevřenou a přímou debatu. Účast mladých zástupců v hlavním zasedacím sále potvrdila, že je vedení Unie bere jako rovnocenné partnery k diskusi.

„Předsedkyně von der Leyenová byla velmi věcná, chtěla slyšet konkrétní návrhy a příklady a měla o naše témata reálný zájem,“ popisuje své dojmy Linda Janoutová. „Oceňuji především to, že reakce vedení Evropské komise nezůstaly jen u prázdných slibů. Ať už jsme mluvili o drahém bydlení nebo ochraně demokracie, debata hned směřovala ke konkrétním krokům a řešením, která by mohla mladým lidem v ČR i celé Evropě reálně pomoci,“ dodává česká zástupkyně.

Foto © European Union, 2026; Xavier Lejeune, EC – Audiovisual Service

Podrobnosti…

Ilustrační foto Canva

Podrobnosti…

Ilustrační foto Canva

Kolik dětí se podle vašich odhadů zúčastnilo táborů loni a kolik očekáváte letos? Jaká je letošní obsazenost táborů a je o ně stále zájem?

Zájem rodičů a dětí o účast na letních táborech je setrvalý a čísla se v dlouhodobém horizontu nemění. Každé léto se jich účastní dle statistik Státního zdravotního ústavu a šetření ČRDM okolo 300 000 dětí.

Proměňuje se zájem rodičů o tábory?

4Ano, částečně. Rodiče dnes volí tábory z kombinace výchovných, praktických i psychosociálních důvodů. Chtějí posílit samostatnost dítěte, nabídnout mu smysluplnou náplň dlouhých prázdnin a vytvořit protiváhu k digitálnímu světu. Odpojení od mobilů a počítačů se stává stále výraznějším benefitem táborů. Zároveň roste důraz na rozvoj dovedností, zájmů a sociálních vztahů.

O jaké tábory mají děti zájem?

Klasické stanové tábory zůstávají páteří nabídky – jedná se přibližně o polovinu táborů v ČR. Děti oceňují především pocit svobody, bezpečné prostředí a silnou atmosféru. Na táborech nacházejí romantiku, dobrodružství a zážitky, které jinde nezažijí: spaní ve stanu, vaření na ohni, noční hry nebo celotáborové výpravy. To jsou zážitky, které mají obrovskou emocionální hodnotu. Zajímavé je, že stále častěji samy zmiňují i „klid bez mobilů a obrazovek“, což by ještě před pár lety znělo překvapivě.
S dětmi a mladými lidmi přicházím do styku již několik desetiletí, coby dobrovolný vedoucí. Každá doba má nějaká nebezpečí a výzvy, které mladou generaci ohrožují. Dneska řešíme pocity úzkosti, nechození do školy, samotářství, závislosti na mobilech, počítačových hrách, sociálních sítích. Tábor je příležitostí potkat se s vrstevníky v inspirativním prostředí a zažívat skutečné příběhy, potkávat se se skutečnými lidmi. Příležitostí k tomu se učit nové věci, přijímat odpovědnost, sdílet zkušenosti, dostat uznání i učit se ocenit ostatní. Tyto zdánlivé samozřejmosti ale spousta dětí ve svém běžném životě nezažívá.
Někteří pořadatelé táborů nabízejí krom táborové klasiky i tematické tábory, například pro děti, které celoročně nechodí do oddílů. Jedná se například o specificky zaměřené tábory – sportovní, technické, vědecké, taneční a kreativní. Nabídka se zvyšuje i v oblasti survival, military a adrenalinových táborů.

Jaká je aktuální průměrná cena letního pobytového tábora? Máte odhady za letošní rok? Došlo letos ke zdražení táborů?  Jak se ceny vyvíjejí v čase?

V roce 2026 většina pořadatelů táborů sdružených v ČRDM hlásí, že ceny zůstaly na podobné úrovni jako loni. U komerčních táborů došlo ke zdražení přibližně o 5 %, zejména kvůli vyšším nákladům na potraviny, dopravu a personál. Čtrnáctidenní nekomerční stanový tábor tak obvykle vyjde na 3000 až 5000 Kč. Komerční pobytové tábory jsou výrazně dražší, nejčastěji v rozmezí 8 až 10 tisíc korun i více, podle programu a zázemí.

Dokážou si rodiče vyřídit snadno příspěvky na táborové pobyty?

Finanční příspěvek na dětský tábor mohou rodiče získat z několika různých zdrojů. A rodiče tyto příspěvky čerpají velmi aktivně. Mezi nejoblíbenější patří čerpáni příspěvků ze zdravotních pojišťoven, populární jsou benefity od zaměstnavatele. Některá města a městské části mají vlastní dotační programy pro volný čas dětí nebo přispívají rodinám s trvalým pobytem v dané obci. Obrovský zájem vyvolávají příspěvky od nadací a projektů, jako je projekt České rady dětí a mládeže Darujeme kroužky dětem nebo skautský projekt Dostupný skauting, které jsou zacíleny na rodiny v tíživé finanční situaci, pro které by jinak byl tábor nedostupný.

Co všechno cenu tábora nejvíce ovlivňuje?

Cena tábora se odvíjí zejména od délky pobytu a typu ubytování (stan, budova, zahraniční pobyt). Největší položky rozpočtu tvoří potraviny a doprava. Roli hraje také zaměření programu – sportovní, technické nebo vědecké tábory bývají nákladnější. Významným faktorem je i míra dobrovolnické práce, díky níž zůstávají tábory organizací ČRDM cenově dostupné.

Sledujete nějaké zajímavé trendy?

Trendy sledujeme například v otázce používání mobilů na táboře. Analytička ČRDM Nela Andresová k tomu říká: „Analýza ukazuje, že jenom 10 % pořadatelů táborů povoluje využívání digitálních zařízení, například mobilů nebo tabletů, ve volném čase. Většina umožňuje jen částečné nebo vůbec žádné využívání těchto zařízení.“
Letní tábory, kde je používání mobilních zařízení omezeno, přirozeně podporují návrat k přímému sociálnímu kontaktu, hře, kreativitě a spontánní iniciativě – děti se učí pracovat s volným časem bez neustálé externí stimulace. Odloučení od mobilních zařízení podporuje přítomné prožívání, zlepšuje navazování vztahů a u některých dětí snižuje napětí spojené s neustálou online dostupností. Děti se více zapojují do her, rozhovorů i společných aktivit, posiluje se jejich schopnost nudit se, tvořit a hledat vlastní iniciativu.

S jakými výzvami se organizace ČRDM při pořádání táborů potýkají?

Mezi hlavní výzvy patří nedostatek vedoucích a dobrovolníků. Tomu odpovídá i zkracování některých turnusů na 10–14 dní. Dalším problémem je shánění vhodných tábořišť a rostoucí ceny jejich pronájmů. Organizátoři se však musí více než dříve přizpůsobovat také klimatickým změnám – vyšším teplotám, nedostatku stínu či extrémnímu počasí. Režim dne a programy táborů se tomu postupně přizpůsobují.
Pozitivní zprávou je, že novela hygienické vyhlášky od roku 2026 řadu procesů zjednodušila, například již není v polních podmínkách zapotřebí budovat složité rozvody vody v umývárnách, nově je i možné, aby se děti podílely na přípravě stravy ve větší míře, než tomu bylo dříve. Vítaným zjednodušením je i prodloužení doby platnosti posudků zdravotní způsobilosti vedoucích.

Foto: Zuzana Havlínová, FotoHavlín

Publikace propojuje odborné poznatky Partnerství pro vzdělávání 2030+ se zkušenostmi lidí z organizací pracujících s dětmi a mladými lidmi sdružených v ČRDM.  Obsahem jsou doporučení, příklady i praktické tipy, jak vytvořit prostředí, kde se děti, mladí lidé i vedoucí cítí dobře a psychicky bezpečně – a kde tím pádem mohou naplno rozvíjet svůj potenciál a lépe zvládat náročné situace. Publikace vychází z přesvědčení, že wellbeing není „něco navíc“, ale základní předpoklad pro učení, spolupráci, osobní růst a budování odolnosti. Je psaná srozumitelným jazykem a je určena především vedoucím, instruktorům a dalším lidem, kteří pracují s dětmi a mladými lidmi v neformálním vzdělávání.

Podle předsedy České rady dětí a mládeže Aleše Sedláčka stojí wellbeing v dětských a mládežnických organizacích na těchto principech: „Bez prostředí důvěry, respektu a spravedlnosti nemůžete dlouhodobě pracovat s dětmi ani mladými lidmi. Nehlásám tady bezbřehé opečovávání jedinců, ale podporuji vyvážený mix činností, které posilují jedince i skupinu a naplňují je štěstím ze společného sdílení a touhou se o toto prostředí podělit s ostatními, třeba nově příchozími.“

Publikace kombinuje stručné tematické vstupy s otázkami k zamyšlení, příklady dobré praxe, zkušenostmi vedoucích a praktickými doporučeními pro každodenní práci s dětmi a mladými lidmi. Nesnaží se nabízet univerzální návody, ale inspiraci pro přemýšlení, sdílení zkušeností a rozvoj vlastní praxe.

„Mnoho věcí, o kterých publikace mluví, se ve volnočasových aktivitách děje už dlouho – často přirozeně a bez toho, aby je někdo označoval slovem wellbeing. Rozhovory s vedoucími i příklady dobré praxe z různých organizací ukazovaly, že wellbeing vzniká v každodenních situacích – v tom, jak přijímáme nové členy skupiny, jak reagujeme na chyby, podporujeme vztahy nebo pomáháme dětem zvládat výzvy. Jedním z cílů publikace je tyto zkušenosti sdílet a inspirovat vedoucí navzájem,” přibližuje vznik publikace autorka Lucie Bíbová.

Marie Hájek Salomonová z Partnerství pro vzdělávání 2030+ k utváření celkového obrazu uvádí: „Wellbeing je stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život. Patří nejen do školy, ale do všech komunit, v nichž se děti pohybují. Přáli bychom si, aby všichni dospělí pracující s dětmi věděli, že wellbeing mohou podpořit i zdánlivými maličkostmi – a tím způsobit velkou změnu. Publikace nabízí praktické tipy i reflektivní otázky, které pomáhají hledat malé, ale smysluplné kroky v různých podmínkách neformálního vzdělávání. Zároveň připomíná, že wellbeing není jen péče o jednotlivce, ale také o komunity a jejich společné fungování.“

Průvodce doplňuje dosavadní publikace Partnerství pro vzdělávání 2030+, které se zaměřovaly především na školní prostředí, a přináší téma wellbeingu do prostředí neformálního vzdělávání. Je k dispozici zdarma ke stažení.

Lucie Bíbová se v České radě dětí a mládeže věnuje tématu duševního zdraví a zastupuje ČRDM v pracovní skupině pro wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+. Vystudovala psychologii a speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a v současnosti pokračuje v navazujícím magisterském studiu psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Má zkušenosti s vedením dětského oddílu, organizací táborů i prací s dětmi a mladými lidmi ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Foto Marie Konečná

Publikace propojuje odborné poznatky Partnerství pro vzdělávání 2030+ se zkušenostmi lidí z organizací pracujících s dětmi a mladými lidmi sdružených v ČRDM.  Obsahem jsou doporučení, příklady i praktické tipy, jak vytvořit prostředí, kde se děti, mladí lidé i vedoucí cítí dobře a psychicky bezpečně – a kde tím pádem mohou naplno rozvíjet svůj potenciál a lépe zvládat náročné situace. Publikace vychází z přesvědčení, že wellbeing není „něco navíc“, ale základní předpoklad pro učení, spolupráci, osobní růst a budování odolnosti. Je psaná srozumitelným jazykem a je určena především vedoucím, instruktorům a dalším lidem, kteří pracují s dětmi a mladými lidmi v neformálním vzdělávání.

Ke stažení:

• Průvodce wellbeingem pro vedoucí volnočasových aktivit: Spolu a v pohodě (včetně příloh)
• Příloha – Psychické bezpečí na akcích: praktický checklist
• Příloha – Ukazatele podpory wellbeingu

Publikaci jsme vydali v rámci projektu Podpora duševního zdraví v organizacích ČRDM.

V České republice využívá sociální sítě 99 % mladých lidí a 58 % důvěřuje obsahu, který se na nich objevuje. Tři čtvrtiny respondentů (74 %) se zároveň domnívají, že sociální sítě by měly věnovat větší pozornost prevenci a omezování šíření radikálního a extremistického obsahu. Přestože mladí lidé vnímají rizika online radikalizace, pouze 17 % respondentů uvedlo, že se s tímto tématem setkalo ve škole nebo na jiné vzdělávací aktivitě. Významnou roli v prevenci přitom mohou hrát lidé z jejich blízkého okolí – rodičům důvěřuje 82 % mladých, pracovníkům s mládeží 71 % a učitelům
70 %.

Na výsledky výzkumu navázal v březnu 2026 odborný kulatý stůl za účasti expertů, pracovníků s mládeží, zástupců veřejné správy i samotných mladých lidí. Diskuse se zaměřila na příčiny a projevy online radikalizace, fungování digitálních platforem, možnosti prevence i roli vzdělávání a práce s mládeží. Následující doporučení vycházejí z kombinace dat z výzkumu a závěrů této odborné diskuse a představují soubor opatření směřujících k posílení bezpečnosti online prostředí, podpory mladých lidí a efektivnější prevenci radikalizace.

1. Dokončit zavedení a důsledně vymáhat Digital Services Act v Česku

Doporučení:
Dokončit institucionální zavedení a zajistit důsledné vymáhání Digital Services Act v českém regulatorním rámci, včetně dohledu nad algoritmy a moderací obsahu.

Odůvodnění:
Ačkoliv je DSA účinný od roku 2024, v Česku stále chybí plně funkční institucionální rámec pro jeho vymáhání. Bez jasně nastavených kompetencí, dohledu a sankcí zůstávají pravidla obtížně vymahatelná, což omezuje schopnost státu reagovat na šíření radikalizačního a škodlivého obsahu v online prostředí. DSA sám o sobě neřeší všechny výzvy spojené s fungováním digitálních služeb, představuje však základní rámec, na který mohou navazovat další regulační opatření. Přijetí zákona o digitální ekonomice je nezbytné pro plnohodnotný výkon pravomocí příslušných orgánů podle DSA.

2. Zavést odpovědnost platforem za ověřování věku uživatelů

Doporučení:
Zavést a vymáhat odpovědnost digitálních platforem za ověřování věku uživatelů.

Odůvodnění:
Současná věková omezení sociálních sítí nejsou v praxi efektivně vymáhána, což umožňuje přístup velmi mladých uživatelů k nevhodnému a potenciálně škodlivému obsahu. Diskuze zároveň upozornila na nutnost hledat řešení, která nebudou znamenat další koncentraci citlivých dat u technologických firem. Dále bylo doporučeno vést další diskusi o věkové hranici (13–16 let) přístupnosti na sociální sítě, které jsou rizikem pro jejich přirozený vývoj a zdraví.

3. Posílit kapacity státu pro regulaci a analýzu online prostředí a určit jasného gestora

Doporučení:
Posílit personální, analytické a technologické kapacity regulatorních institucí pro monitoring a vyhodnocování rizik spojených s online radikalizací a určit jasného gestora problematiky radikalizace. Vytvořit jednotnou národní strategii prevence radikalizace navázanou na evropský rámec.

Odůvodnění:
Stávající instituce nejsou dostatečně vybavené pro systematickou analýzu dynamického online prostředí. Diskuze poukázala na potřebu aktivně identifikovat nové formy radikalizace a využívat mezinárodní nástroje a spolupráci. Bez odpovídajících kapacit zůstává regulace reaktivní a neefektivní. V současnosti také není jasně určeno, která instituce nese hlavní odpovědnost za řešení radikalizace. Zároveň chybí vymezení samotného pojmu radikalizace napříč institucemi. Bez jasného vedení a strategického rámce nelze efektivně koordinovat opatření ani dlouhodobě vyhodnocovat jejich dopad.

4. Rozšířit vzdělávání a podporu pro dospělé pracující s dětmi a mladými lidmi

Doporučení:
Rozšířit nabídku vzdělávání v oblasti prevence radikalizace nejen pro žáky, ale také pro učitele, pracovníky s mládeží a rodiče, a přizpůsobit jednotlivým skupinám obsah, formy i komunikační přístupy. Zároveň zajistit dostupné konzultační a podpůrné služby pro řešení konkrétních situací, a to alespoň v podobě online platformy.

Odůvodnění:
Dospělí, kteří jsou s mladými lidmi v každodenním kontaktu, často nemají dostatečné znalosti ani nástroje k rozpoznání a řešení radikalizace. Diskuze ukázala potřebu prakticky zaměřeného vzdělávání a snadno dostupné podpory v situacích, kdy se radikalizace nebo nějaké varovné signály objeví. Jako klíčové se ukazuje poskytovat různé formy online i offline vzdělávání, posilovat dostupnost neformálního vzdělávání pro obtížně dosažitelné skupiny a lépe využívat online prostředí pro šíření informací a podpory. Posílení jejich kompetencí je důležité pro včasnou a efektivní prevenci.

5. Posílit systém osobnostního a sociálního vzdělávání a odolnost v kurikulech i prostřednictvím neformálního vzdělávání

Doporučení:
Posílit roli osobnostního a sociálního vzdělávání a rozvoj kritického myšlení jako systémového nástroje prevence radikalizace ve vzdělávacím systému ve vzdělávacím kurikulu a posílit důraz na podporu odolnosti vůči zátěži, neúspěchu a manipulaci, a to i propojováním formálního a neformálního vzdělávání.

Odůvodnění:
Tyto kompetence jsou dnes rozvíjeny spíše nesystematicky a závisí na iniciativě jednotlivých škol či učitelů. Diskuze ukázala potřebu většího důrazu na práci s chybou, reflexi a aktivní zapojení žáků do učení. Dále je podle diskutujících důležité propojení formálního a neformálního vzdělávání pro efektivní rozvoj měkkých dovedností. K jejich rozvoji může přispět i zařazení aktivit podporujících dialog a argumentaci.

6. Podporovat budování vztahů, komunit a aktivního zapojení mladých lidí

Doporučení:
Systematicky podporovat ve školním i mimoškolním prostředí vznik komunit, které by tvořily přirozené sociální sítě, kvalitních vztahů a příležitostí k aktivní participaci mladých lidí.

Odůvodnění:
Radikalizace je často spojena s pocitem izolace, vyloučení a hledáním identity. Silné sociální vazby a zkušenost s přijetím fungují jako významný ochranný faktor. Zároveň umožňují včas zachytit změny v chování a předejít hlubší radikalizaci. Současný systém však tuto dimenzi vzdělávání rozvíjí spíše nahodile.

7. Nastavit funkční systém spolupráce mezi klíčovými institucemi

Doporučení:
Vytvořit a ukotvit mechanismy systematické spolupráce mezi školami, sociálními službami, policií a dalšími aktéry pracujícími s mladými lidmi.

Odůvodnění:
Spolupráce mezi institucemi je v praxi roztříštěná a často závislá na individuálních iniciativách. Přitom právě sdílení informací mezi školou, OSPOD, policií, organizacemi dětí a mládeže, pracovníky s mládeží a dalšími aktéry může pomoci systematizovat prevenci.

Související články:

• Radikalizace mládeže na sociálních sítích: výstupy kulatého stolu s experty, pracovníky s mládeží i mladými lidmi
• Radikalizace pod lupou: kdo může být v ohrožení?

Ilustrační foto Unsplash, Elin Tabitha