Předseda ČRDM Aleš Sedláček k akci říká:

Pan prezident i paní Eva nás přivítali velmi srdečně. „Vážíme si práce, kterou děláte pro děti a mladé lidi. Je důležitá nejen pro ně, ale pro celou společnost,“ zaznělo ze strany prezidentského páru.

Hned v úvodu jsme panu prezidentovi poděkovali za to, že dlouhodobě otevírá téma neziskových organizací a dobrovolnictví a pomáhá tím zlepšovat jejich obraz ve společnosti. „Jsme rádi, že téma neziskového sektoru a dobrovolnictví zvedáte. Pomáháte tím ukazovat, že práce s dětmi a mládeží má pro společnost obrovský význam,“ zaznělo za ČRDM.

Jedním z témat byla také důvěra mladých lidí. Pana prezidenta jsem se zeptal, jak si ji získává. Položil jsem tuto otázku proto, že jsem přesvědčený, že Petr Pavel si důvěru mladých dokázal získat už jako náčelník Generálního štábu Armády ČR a získává si ji i dnes jako prezident republiky. Na setkáních s mladými lidmi je to velmi dobře vidět.

Pan prezident odpověděl: „Snažím se držet toho, co mi říkal můj táta: buď opravdový. Tedy buď tím, čím skutečně jsi.“

Dále popsal partnerský přístup, který se snaží k mladým lidem mít: „Snažím se předkládat fakta a vysvětlit, co pro mě z těchto fakt vyplývá. Pak už netlačím. Snažím se, aby si mladí lidé udělali názor sami a podle toho jednali.“

Dalším tématem byla připravenost mladých lidí na budoucnost. Prezident ocenil práci organizací, které dětem a mladým lidem ukazují skutečný svět mimo virtuální realitu. „To, co děláte, považuji za zásadní. Ukazujete dětem a mladým lidem, že skutečný svět je jiný než ten, který je jim často předkládán ve virtuálním prostředí,“ řekl prezident.

V debatě se mluvilo také o sociálních sítích. Prezident zmínil, že považuje za nutné regulovat jejich prostředí, zejména omezit anonymitu, která podle něj umožňuje eskalaci radikalismu i tam, kde by si lidé při jasné identitě podobné chování nedovolili.

Zazněla také širší úvaha o budoucnosti Evropy a naší společnosti. „Není možné, abychom pořád někam vzhlíželi a čekali, že někdo něco rozhodne za nás, zařídí za nás nebo se za nás postaví. Buďme hrdí na naši historii, ale zároveň buďme schopní reflexe a připusťme si i období, která se nepovedla,“ řekl Petr Pavel. A dodal: „Pojďme posílit spolupráci zemí v Evropě. Máme na to, abychom byli soběstačnější a odolnější. Máme na to, abychom se shodli na společných hodnotách a bojovali za ně. Žádný boj není bez obětí – ať už jde o osobní pohodlí, nebo i o ztráty nejvyšší. I to je potřeba si připustit.“

Na závěr setkání byl prostor také pro osobní pozdravení účastníků, předání pozvánek na akce jednotlivých organizací, drobných darů i společnou fotografii.

Jsme rádi, že máme prezidenta, pro kterého jsou výchova, vzdělávání, dobrovolnictví a práce s mladými lidmi důležitými tématy.

„Senát není pouze místem, kde se tvoří zákony. Je také místem, kde se chrání a zdůrazňují hodnoty jako jsou odpovědnost, solidarita a zájem o druhé. Dobrovolnictví dětí a mladých lidí mezi tyto hodnoty bezpochyby patří. Proto považuji za důležité, že se projekt Brána k druhým koná právě na půdě Senátu. Příběhy oceněných jsou inspirací pro nás všechny a zároveň nám ukazují, že naděje pro budoucnost vyrůstá často ze zdánlivě nepatrných, ale svým dopadem důležitých činů,“ uvádí Jiří Drahoš, 1. místopředseda Senátu Parlamentu ČR.

Projekt Brána k druhým, který vyhlašuje Česká rada dětí a mládeže, patří mezi nejprestižnější soutěžní přehlídky zaměřené na oceňování pozitivních příkladů a veřejně prospěšných aktivit dětí a mladých lidí do 26 let. Už 14 ročníků ukazuje, že mladá generace nechce stát stranou – naopak aktivně mění své okolí k lepšímu.

Dobrovolnictví bez mantinelů

Do soutěžní přehlídky se mohou zapojit jakékoli skupiny dětí a mladých lidí – oddíly, kroužky, kluby, družiny, školní třídy i party, které se scházejí „jen tak“. Podmínka je jediná: v období školního roku rozšířeného o prázdniny a začátek podzimu udělat něco dobrého pro ostatní. Pomoc potřebným, péče o přírodu, zlepšování veřejného prostoru, sousedské aktivity nebo veřejné sbírky – Brána k druhým nehodnotí velikost skutku, ale jeho smysl a dopad.

14. ročník: třináct týmů, třináct příběhů

V tomto ročníku projektu Brána k druhým bude oceněno 13 týmů, které v období od 1. září 2024 do 30. srpna 2025 realizovaly ve svém okolí veřejně prospěšné aktivity. Rozsah i rozmanitost jejich činností byly mimořádné – od jednorázových akcí až po dlouhodobé projekty, které zanechaly viditelnou stopu v komunitách. Hodnocení probíhalo během října 2025 a ujala se ho sedmičlenná porota složená ze zástupců organizací pracujících s dětmi a mládeží, patronů soutěže a zástupců MŠMT a ČRDM. Porotci se shodli na jednom: energie, tvořivost a lidskost mladých lidí jsou inspirací pro celou společnost. Všechny příběhy pomoci najdete na stránce 14. ročník Brány k druhým.

Klíče, které odemykají vztahy

Vítězné týmy si ze slavnostního vyhlášení odnesou věcné ceny sponzorů přehlídky a také symbolické klíčky jako potvrzení, že se jim podařilo otevřít pomyslnou bránu k druhým.

„Je důležité se čas od času zastavit, všimnout si toho dobrého, co se kolem nás děje, a poděkovat za to. Obzvlášť tehdy, když za těmito skutky stojí děti a mladí lidé. Pokud můžeme jejich činění dobra jakkoli podpořit, měli bychom to udělat. Právě takové skutky nám dávají naději, že se zítra probudíme do světa, ve kterém bude méně nenávisti, hrubosti a beznaděje,“ uvedl Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže.

Foto: archív ADAM.cz

Podrobnosti…

Foto archiv Centra participace

Setkání navázalo na reprezentativní šetření z podzimu 2025, které ukazuje, že kontakt s radikálním obsahem je pro mladé (16–30 let) téměř univerzální zkušeností – na sociálních sítích se s ním setkalo 91 % respondentů. Znepokojivým zjištěním je i to, že každý pátý mladý člověk schvaluje radikální způsoby prosazování politických názorů, včetně ponižování, vyhrožování či násilí. A zatímco 69 % mladých se domnívá, že radikalizaci mohou podlehnout jejich vrstevníci, pouze 30 % připouští tuto možnost u sebe.

Výzkum, jehož výsledky si můžete přečíst na webu Analýzy ČRDM, vznikl v rámci projektu Spolu pro zdravá média, který ČRDM realizovala společně s Radou mládeže Slovenska.

Nová podoba radikalizace: méně viditelná, hůře uchopitelná

Odborníci se shodli, že radikalizace v online prostředí se od původních forem významně liší. Zatímco dříve měl radikální a extremistický obsah značně ideologický základ, nyní se přiklání blíže k nihilismu, tedy směrem k odmítavým postojům bez jasného ideologického pozadí. A zatímco dříve byly extremistické skupiny viditelné a rozpoznatelné, online prostředí poskytuje anonymizovaný prostor bez jasných mantinelů, a tudíž i znemožňuje skupiny efektivně identifikovat a předcházet tak hrozbám.

„V minulosti byly tyto jevy zpravidla spojené s poměrně jasně vyprofilovanými skupinami, ideologiemi či subkulturami, které poskytovaly určitou vnější identitu i vysvětlení. Vznikaly relativně větší skupiny, které bylo možné sledovat, vnímat jejich vývoj a dynamiku. Dnešní situace se od toho do jisté míry odklání – online radikalizace nic z toho v podstatě nevyžaduje,“ komentoval situaci Jan Charvát.

Dalším specifikem dnešní radikalizace je její globální charakter. Jak upozornil Miroslav Mareš, globální propojenost digitálního prostředí umožňuje, aby aktéři ze zahraničí přímo ovlivňovali mladé lidi v České republice. Kyberprostor navíc posouvá radikální obsah směrem k mladším dětem. Přestože věk pro používání sociálních sítí je zákonem omezen, digitální platformy, a tudíž i potenciálně nebezpečný obsah, jsou v současné době běžnou součástí života dětí již na prvním stupni.

Algoritmy, emoce a proměna mediálního prostředí

Sociální sítě pro mladé lidi slouží jako primární zdroj informací, a mění se tak nároky na formu, kterou je informační obsah předáván a konzumován. Podle Aleny Mackové dochází k posunu od „online first“ k „social first“. Důležitější než objektivita nebo institucionální důvěryhodnost je pro mladé lidi autenticita, emoce a příběh. To vede i k proměně samotné formy sdělení. Text ustupuje krátkým audiovizuálním formátům, které jsou často doplněné hudbou a cíleně pracují s emocemi. Mizí vazba mezi primárním zdrojem informací, hranice mezi novinářem, influencerem a běžným uživatelem se tak postupně stírá, což může napomáhat šíření radikálního obsahu.

Problematické je také algoritmické nastavení sociálních sítí, které upřednostňuje emotivní obsah s polarizačním potenciálem. Obsah vyvolávající obavy, strach nebo rozhořčení má tak v digitálním prostoru větší šanci “uspět“. Výraznou roli v tomto ohledu hrají neautentické profily, které koordinovanými reakcemi uměle navyšují dosah příspěvků tohoto typu. Jak upozornil Bob Kartous, jejich cílem často není šířit radikální obsah, aby získali nové ideologické stoupence, ale spíše zvyšovat polarizaci společnosti. Radikalizace se tak stává nástrojem destabilizace, nikoliv pouze ideologického přesvědčování.

Tomáš Koblížek v této souvislosti upozornil na fenomén „Fear Speech”, tedy „děsivou řeč”: „Jednotlivci i extremistické skupiny s výrazně nenávistnými postoji dnes často volí způsob vyjadřování, který na první pohled nepůsobí jako nenávistný. Vědomě hledají jazyk, který není na první dobrou vnímán jako útočný, přestože nese nenávistný obsah.“ Tím, že tento typ projevu neobsahuje jasně rozpoznatelné nenávistné slovní obraty, je obtížněji identifikovatelný. Tím, že je strategie Fear Speech v prostředí sítí úspěšná, ji v poslední době stále častěji využívají určitá politická uskupení, a upevňují tak ve společnosti nenávistný diskurz.

Radikalizace jako proces: kombinace online i offline vlivů

Diskuse zároveň zdůraznila, že radikalizace není jednorázový akt, ale proces, který má své fáze, spouštěče a souvislosti. Neprobíhá izolovaně v online prostoru ani čistě jako individuální psychologický proces. Ovlivňuje ji kombinace faktorů: rodinné prostředí, vztahy s vrstevníky, osobní frustrace i širší společenský a politický kontext. Online a offline svět se přitom vzájemně prolínají.

Důležitou roli hrají i individuální zranitelnosti – například psychické obtíže, trauma nebo pocit vyloučení. V některých případech může být radikální projev dokonce formou „volání o pomoc“. Odborníci zároveň varovali před snahou hledat „typického radikalizovaného jedince“. Jak upozornila Barbora Vegrichtová, neexistuje jednotný profil, důležité je sledovat spouštěče a životní situace, nikoliv pouze demografické charakteristiky.

Mysogynie: nový fenomén nebo staré pořádky?

Specifickou pozornost věnovala diskuse misogynní radikalizaci a tzv. manosféře – ideologii, která propaguje maskulinitu, staví se nenávistně k feminismu i současnému společenskému postavení žen, a která je v posledních letech v mediálním prostředí výrazně viditelnější. Přesto nejde o zcela nový jev – jeho kořeny sahají hluboko do minulosti.

Jak vysvětlila Linda Coufal, současný nárůst souvisí mimo jiné s tím, že se misogynní obsah dostává do mainstreamu a je častěji zesilován algoritmy. „Misogynie je tak rozšířená i proto, že je ve společnosti poměrně běžná. Mladí muži si misogynní postoje často osvojují z rodiny nebo od vrstevníků. A když následně narazí na obsah, který jim nabízí jednoduchá vysvětlení jejich problémů a frustrací, snadno na něj navážou. Právě proto, že už určité misogynní názory sdílejí, je méně zpochybňují a mohou postupně sklouznout k radikalizaci.“ Právě jednoduchá vysvětlení osobních problémů a frustrací se ukazují jako silný radikalizační faktor.

Prevence selhává, vymáhání pravidel též

Diskutující se shodli, že řešení radikalizace mládeže není jednoduché ani rychlé. Vyžaduje koordinaci mezi vzdělávacím systémem, veřejnou správou, digitálními platformami i občanskou společností. Současný systém prevence je však zcela nedostatečný.

Podle Karla Strachoty vzdělávací systém v oblasti mediální výchovy a osvěty o radikalizaci selhává a nelze očekávat, že se to v dohledné době zásadně změní. Úroveň informační gramotnosti – a tedy i odolnosti vůči manipulačním obsahům – se v decentralizovaném systému výrazně liší mezi jednotlivými školami. Záleží na přístupu vedení i pedagogického sboru a rozdíly jsou patrné i regionálně – zejména ve strukturálně postižených oblastech zůstává problém často prakticky neřešený. Bez intervence odpovědných složek státu nelze očekávat zlepšení mimo prostředí aktivnějších a motivovanějších škol.

Dále připomenul, že sociální sítě jsou již nyní zákonem regulované – do 13 let věku by podle pravidel platforem nemělo být možné síť používat, podle české legislativy je dále věk omezen do 15 let se souhlasem rodičů. Tato pravidla však nejsou nijak vymáhána.

Problém provází také krize duševního zdraví mladých lidí a nedostatek psychologických a psychiatrických kapacit. Kapacity chybí i ve veřejné správě, celý problém navíc komplikuje fakt, že radizace nemá jednotnou a univerzálně platnou definici.

Hledání řešení: regulace sociálních sítí, vzdělávání a posilování komunit

Druhá část kulatého stolu byla věnována formulaci konkrétních doporučení, na jejichž podobě se podíleli odborníci, pracovníci s mládeží i samotní mladí lidé. Diskuse ukázala, že účinná prevence radikalizace vyžaduje kombinaci systémových opatření, posílení institucí i dlouhodobé práce s mladými lidmi.

Zásadním tématem byla potřeba důsledného vymáhání pravidel v online prostředí. Diskutující se shodli na nutnosti dokončit implementaci evropského nařízení Digital Services Act v českém kontextu a zároveň posílit kapacity státu pro monitoring a regulaci digitálního prostoru. Bez odpovídajícího institucionálního zázemí zůstává regulace spíše reaktivní a nedokáže držet krok s dynamikou online prostředí.

Pozornost byla věnována také roli samotných digitálních platforem, zejména otázce ověřování věku uživatelů. Současná pravidla nejsou v praxi efektivně vymáhána, což umožňuje přístup k potenciálně škodlivému obsahu i velmi mladým dětem. Diskuse zároveň upozornila na potřebu hledat řešení, která nebudou znamenat další koncentraci citlivých dat u technologických firem.

Významnou oblastí je vzdělávání. Účastníci se shodli, že je potřeba systematicky posilovat informační gramotnost, kritické myšlení a odolnost mladých lidí vůči manipulaci – a to jak ve formálním vzdělávání, tak v neformálních aktivitách. Stejně důležité je však zaměřit se i na dospělé, kteří s mladými lidmi pracují. Učitelé, pracovníci s mládeží i rodiče často postrádají potřebné nástroje a podporu pro rozpoznání a řešení radikalizačních procesů.

Diskuse zároveň zdůraznila význam vztahů a komunit. Posilování bezpečného prostředí, kvalitních sociálních vazeb a možností aktivního zapojení mladých lidí se ukazuje jako důležitý ochranný faktor proti radikalizaci. S tím souvisí i potřeba lepší spolupráce mezi školami, sociálními službami, policií a dalšími aktéry.

Na systémové úrovni pak zazněla potřeba jasně určit odpovědnost za řešení radikalizace a vytvořit jednotnou národní strategii, která by propojila jednotlivé přístupy a umožnila jejich dlouhodobé vyhodnocování.

Už proto ne, že v jeho průběhu plénum jednomyslně odsouhlasilo volbu nového člena Představenstva ČRDM Lukáše Breburdy (Pionýr, z. s.). Ten ve funkci nahradil Matěje Zíku (z téže organizace), jemuž předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček zároveň poděkoval za dosavadní spolupráci. „Chtěl bych tady ocenit organizaci Pionýr, přistupující velmi zodpovědně k tomu, kdo v Představenstvu ČRDM je, jak tam pracuje a vůbec jak ta situace bude vypadat do budoucna,“ řekl Aleš Sedláček. „A Matěj Zíka, stávající zástupce Pionýra, vyhodnotil, že už jeho časové možnosti nejsou dostatečné pro to, aby se věnoval odpovědně práci v Představenstvu, a proto Pionýr nominoval Lukáše Breburdu,“ dodal.

Snad právě díky onomu poklidnému, nedramatickému průběhu nechalo toto valné shromáždění všechny přítomné lépe vstřebávat obsahovou šíři toho všeho, čím se dětské a mládežnické organizace v Česku dnes a denně zabývají, čím si procházejí – ať už samy chtějí, nebo nechtějí. A to včetně zdánlivých maličkostí, jež ovšem mohou ve svých důsledcích rozmanitým oddílům, skupinám, kmenům či klubům tu či onde náležitě znepříjemňovat život.

Za dobře pochopitelný příklad může posloužit třeba připravovaná novela stavebního zákona, již okomentoval předseda ČRDM s tím, že v některých případech (by) začaly vadit tzv. drobné táborové stavby. Jak podotkl, nejde o lehké a přenosné táborové kuchyně, ale o kůly trvale upevněné v zemi, které se využívají sezónně, kupř. tak, že se na ně položí prkenná střecha. „Problémy tam už začaly být, protože to bylo uznáváno jako stavba. A pokud to bylo v nezastavěném území nebo v nezastavitelných územích, třeba v extravilánech obcí, někde se musel měnit územní plán, což určitě není ideální řešení… Tak jsme se pokusili dostat do paragrafů drobných staveb, které pak nepodléhají dalšímu schvalování, i takovou definici té kuchyně, že se jedná o stavbu, která je součástí tábora pořádaného sezónně, v němž nejsou další pevné stavby. To znamená, že tam není budova, ke které načerno přistavíme ještě další budovu, ale je to zelená louka, na jejímž okraji stojí takovýto přístřešek,“ vysvětlil Aleš Sedláček. „Zde se tedy pokoušíme o tuhle výjimku, která možná našim oddílům může pomoci. Je to nesystémová snaha vstoupit do nesystémového (legislativního) procesu – za bohulibým účelem,“ konstatoval předseda ČRDM.

V rámci tradičního bloku informací od Představenstva a Kanceláře ČRDM pak spolu s ředitelem Kanceláře Ondřejem Šejtkou prošli, případně okomentovali hygienickou vyhlášku (resp. metodické výklady a požadavky týkající se lékařského potvrzení pro vedoucí či tzv. oplachy na akcích – nově akceptovatelné i bez vodovodu pomocí hrnku, konvičky, naběračky), Dětského certifikátu – speciálního výpisu pro práci s dětmi (od 1. 1. 2027 bude dostupný správný speciální výpis dle novely trestního zákoníku, přičemž např. pořadatel zotavovací akce má mít výpis vedoucích s datací ne starší tří měsíců) či Registru lobbování, jenž je účinný od 1. 7. 2025. V souvislosti s lobbyingem vyzdvihli i nedávný úspěch úsilí vynaloženého (a široce medializovaného) směrem k pozměňovacímu návrhu „50 milionů“ (ČRDM rozeslala děkovné dopisy poslancům a poslankyním, kteří podpořili navýšení rozpočtu MŠMT v kapitole Mládež a nabídla jim možnost se sejít, čehož využívají).

K jednotlivým projektům či akcím pořádaným pod hlavičkou ČRDM vystoupili v projektovém bloku jejich vedoucí, případně další zainteresovaní zástupci a zástupkyně. Účastníci VS ČRDM se tak například mohli od Centra participace ČRDM (Zuzana Wildová, Kateřina Tisová) dozvědět o možnostech zapojení pro členské organizace a jejich členy. Nový web Centra má adresu https://www.centrumparticipace.cz/

Novinky v informačním systému dětských a mládežnických organizací DaMIS předestřel ředitel Kanceláře ČRDM Ondřej Šejtka. Upozornil na to, že systém je vhodný i pro samotné pobočné spolky, bez nutnosti zapojení dané organizace jako celku.

Pokud jde o výši členských příspěvků, vedení České rady se podle Ondřeje Šejtky rozhodlo tento bod přesunout na jarní Valné shromáždění. Proč? „Protože z té minulé diskuse vyplynulo, že pokud se mají členské příspěvky třeba někdy zase měnit, tak je potřeba změnu provést s větším časovým předstihem než až v listopadu. Takže je budeme řešit nově vždy na jarním Valném shromáždění. Nicméně nic se pro rok 2027 nemění. Tedy ten návrh je takový, aby to zůstalo zachováno v té podobě pro rok 2026, tedy 8 korun za každého člena do 26 let. Minimální členský příspěvek je 1000 korun a v případě krajských hrad je to tedy 8 korun za každého člena do 26 let u těch organizací, které představenstvo potvrdí,“ upřesnil ředitel Kanceláře ČRDM.

Marek Havrlík informoval o probíhajícím ročníku projektu Darujeme kroužky dětem s tím, že nová výzva k němu bude spuštěna nejspíš 9. 9. 2026.

Jiří Gurecký představil novinky týkající se tří jím opečovávaných projektů. Jde o Dětský den na Pražském hradě (uskuteční se v sobotu 23. 5. 2026 od 10.00 do 17.00 v prostorách Jeleního příkopu a Královských zahrad, zapojí se 19 členských organizací ČRDM), patnáctý ročník akce 72 hodin (15.–18. 10. 2026) a Vzdělávačky (na podzim se objeví nová školení, kupř. se zaměřením na využití umělé inteligence; nabídku termínů nových kurzů zjistí zájemci v červnu na adresách www.vzdelavacky.eu a www.facebook.com/vzdelavackyCRDM).

Eva Beránková připomněla vše podstatné vztahující se k pojištění. Zopakovala, že nejde o automatizovaný proces; organizace si musí pojištění sjednat v Portálu ČRDM, přičemž nutnou podmínkou je mít v pořádku požadované náležitosti (zápis a dokumenty) ve veřejném rejstříku. Nově lze navýšit pojistné limity i u úrazového pojištění, a to i za pobočné spolky nebo jednotlivce. U pojištění odpovědnosti škody musí nahlásit nově nejpozději do tří měsíců.

Nela Andresová představila statistické výstupy Analytického centra, a to v těchto oblastech: Letní tábory, statistika úrazovosti v organizacích mládeže; Využívání médií a sociálních sítí; Jak jsou na tom mladí s financemi; Postoje k politické situaci; Volný čas; Radikalizace mladých na sociálních sítích. Zároveň poděkovala členským organizacím za součinnost při sběru dat. Jak dále uvedla, v rámci projektu „Spolu pre zdravá média“ s Radou mládeže Slovenska (2024–2026) nyní probíhá analýza reprezentativních dat na téma radikalizace mládeže na sociálních sítích; výsledky výzkumu se zhodnotí konáním tematických školení pracovníků s mládeží.

Marie Konečná, ekonomka ČRDM, předestřela a okomentovala čerpání rozpočtu České rady, jakož i přehled výnosů k 15. březnu t. r.

Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem spolu s ČRDM plánuje na jaro 2027 dvoudenní konferenci určenou lidem z českých a německých spolků věnujících se práci s mládeží. Informoval o tom zahraniční sekretář ČRDM Marek Krajči. Zastoupeny by měly být ideálně osoby z centrál/ústředí, které jsou nakloněny mezinárodní spolupráci a mají chuť poznat struktury a práci s mládeží v sousední zemi, uvedl. Existence Tandemu (a Česko-německého fondu budoucnosti) vytvářejí podle něj ideální podmínky právě pro mezinárodní spolupráci. Akci budou mít její účastníci zdarma.

Zprávu kontrolní komise přednesla její předsedkyně Jana Stibralová. Sečteno a podtrženo: bez pochybení; kontroly probíhají zdárně dle plánu.

Včetně patnáctiminutové přestávky trvalo 63. VS ČRDM necelé dvě hodiny – zhruba o třetinu méně, než měli její delegátky a delegáti půjčenou „zasedačku“ toho dne možnost využít – ovšem co bylo zapotřebí probrat, to projednali. Efektivně využitý čas, dalo by se říct.

Příští, tedy 64. VS ČRDM bude volební. Nominační proces k němu má být spuštěn v září a nominace průběžně zveřejňovány.

Text a foto Jiří Majer
(S využitím citací a dalších údajů ze záznamu jednání pořízeného AI)

 Přítomni: viz Příloha 1 tohoto zápisu – prezenční listina

1. Zahájení

Jednání bylo zahájeno v 15:06 přivítáním přítomných delegátů a hostů. Podle prezenční listiny bylo v 15:06 vydáno 66 mandátů, což postačuje k tomu, aby bylo VS usnášeníschopné. Počet mandátů se změnil na 74 (15:12). V průběhu přijímání všech usnesení bylo Valné shromáždění usnášeníschopné.

2. Volba mandátové komise

Předseda ČRDM Aleš Sedláček vyzval zástupce organizací, aby nominovali členy do mandátové komise.

Nominováni byli:

• Ondřej Kolouch (Český svaz ochránců přírody)
• Adam Olejník (Pionýr, z.s.)
• Michal Jungmann (Royal Rangers v ČR z.s.)

63/1
VS ČRDM schvaluje mandátovou komisi ve složení:
Ondřej Kolouch (Český svaz ochránců přírody)
Adam Olejník (Pionýr, z.s.)
Michal Jungmann (Royal Rangers v ČR z.s.)

pro: 66
proti: 0
zdržel se: 0

3. Schvalování programu 63. VS ČRDM

Předsedající nechal hlasovat o návrhu programu 63. VS s návrhem na změnu – vypuštění bodu č. 4 Schvalování nových členů, jelikož nebyly podány žádné žádosti o členství v ČRDM.

63/2
VS ČRDM schvaluje program 63. VS ČRDM s vypuštěním bodu č. 4 Schvalování nových členů.

pro: 66
proti: 0
zdržel se: 0

4. Informace Představenstva ČRDM a Kanceláře ČRDM

Předseda ČRDM Aleš Sedláček informoval o novinkách v oblasti legislativy a financí:

• vysvětlení detailů aktualizace hygienické vyhlášky, platné od 1. 1. 2026;
• dětský certifikát – účinnost od 1. 1. 2027, během roku 2026 bude Ministerstvo spravedlnosti řešit automatizaci nakládání s výpisy;
• probíhá příprava novely stavebního zákona – problematika drobných (sezónních) táborových staveb (např. přístřešky);
• ČRDM poslala děkovné dopisy poslancům a poslankyním, kteří podpořili navýšení rozpočtu MŠMT v kapitole Mládež a nabídla jim možnost se sejít, což využívají.

Zuzana Wildová a Kateřina Tisová z Centra participace ČRDM představily své projekty a možnosti zapojení pro členské organizace a jejich členy. Centrum má nové internetové stránky na adrese: https://www.centrumparticipace.cz/

Ředitel Kanceláře ČRDM Ondřej Šejtka informoval o novinkách v projektu informačního systému organizací dětí a mládeže DaMIS a jeho vhodnosti i pro pobočné spolky (není tedy nutné, aby byla zapojena celá členská organizace).

Pracovník ČRDM Marek Havrlík informoval o probíhajícím ročníku projektu Darujeme kroužky dětem. Nová výzva bude zahájena pravděpodobně 9. 9. 2026.

Pracovník ČRDM Jiří Gurecký představil novinky v projektech, které má na starosti:

• Dětský den na Pražském hradě proběhne v sobotu 23. 5. 2026 od 10:00 do 17:00 v prostorách Jeleního příkopu a Královských zahrad, zapojí se 19 členských organizací;
• termín projektu 72 hodin – 15.–18. 10. 2026; jde už o 15. ročník akce;
• Vzdělávačky – na podzim připravujeme nové typy školení, např. cyklus se zaměřením na AI; nabídku termínů nových kurzů zveřejníme v červnu na www.vzdelavacky.eu a www.facebook.com/vzdelavackyCRDM; pravidelně probíhají zkoušky od autorizované osoby v rámci Národní soustavy kvalifikací pro kvalifikaci Hlavní vedoucí zotavovací akce pro děti a mládež.

Pracovnice ČRDM Eva Beránková připomněla důležité informace k pojištění: proces pojištění není automatizovaný, organizace si musí pojištění sjednat v Portálu ČRDM; organizace musí mít v pořádku zápis/dokumenty ve veřejném rejstříku. Nově je možné navýšit pojistné limity i u úrazového pojištění, přičemž to není nutné navýšit pro celou organizaci, ale jde to i pro samotné pobočné spolky nebo jednotlivce. V pojištění odpovědnosti se nově musí škody hlásit nejpozději do 3 měsíců.

Analytička ČRDM Nela Andresová poděkovala členským organizacím za součinnost při sběru dat a představila statistické výstupy Analytického centra v těchto oblastech:

• Letní tábory, statistika úrazovosti v organizacích mládeže;
• Využívání médií a sociálních sítí;
• Jak jsou na tom mladí s financemi;
• Postoje k politické situaci;
• Volný čas;
• Radikalizace mladých na sociálních sítích.

Dále uvedla, že v rámci projektu Spolu pre zdravá média s Radou mládeže Slovenska (2024–2026) aktuálně probíhá analýza reprezentativních dat na téma radikalizace mládeže na sociálních sítích. Na jaře 2026 se uskuteční školení pracovníků s mládeží na základě výsledků výzkumu.

Ekonomka ČRDM Marie Konečná představila a okomentovala čerpání rozpočtu ČRDM a přehled výnosů k 15. 3. 2026.

Zahraniční sekretář ČRDM Marek Krajči informoval o tom, že Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem spolu s ČRDM plánuje na jaro 2027 (duben–květen) dvoudenní konferenci/setkání (tzn. jedno přenocování) pro osoby z českých a německých spolků věnující se práci s mládeží. Zastoupeny by měly být ideálně osoby z centrál/ústředí, které jsou nakloněny mezinárodní spolupráci a mají chuť poznat struktury a práci s mládeží v sousední zemi. Německo je díky existenci Tandemu (a též Česko-německého fondu budoucnosti) ideální země pro mezinárodní spolupráci, ať už jako startovací zkušenost nebo pro stabilní spolupráci. Akce by měla sloužit k prvnímu zorientování a bude pro účastníky bezplatná.

5. Doplnění členů Představenstva ČRDM

Dosavadní člen Představenstva Matěj Zíka (Pionýr, z.s.) rezignoval na svou funkci k datu konání tohoto VS. Předseda ČRDM Matěji Zíkovi poděkoval za jeho práci. Spolek Pionýr, z.s. nominoval na člena představenstva svého 2. místopředsedu Lukáše Breburdu. Lukáš Breburda se krátce představil.

63/3
VS ČRDM volí Lukáše Breburdu členem představenstva ČRDM.

pro: 74
proti: 0
zdržel se: 0

6. Schvalování hospodářské zprávy za rok 2025

Ekonomka ČRDM Marie Konečná okomentovala v rámci schvalování Zprávy o hospodaření za rok 2025 čerpání rozpočtu a výnosy ČRDM za rok 2025. Předsedající nechal hlasovat o schválení Zprávy o hospodaření ČRDM za rok 2025.

63/4
VS ČRDM schvaluje Zprávu o hospodaření ČRDM za rok 2025 v předloženém znění.

pro: 74
proti: 0
zdržel se: 0

7. Projednání výroční zprávy za rok 2025

Předsedající nechal hlasovat o schválení Výroční zprávy ČRDM za rok 2025.

63/5
VS ČRDM schvaluje Výroční zprávu ČRDM za rok 2025 v předloženém znění.

pro: 74
proti: 0
zdržel se: 0

8. Schvalování výše členských příspěvků na rok 2027

Nově se budou členské příspěvky na následující rok schvalovat už na jarním VS pro umožnění lepšího plánování rozpočtů organizací i ČRDM. Členský příspěvek na rok 2027 se navrhuje ve výši: 8 Kč / člen do 26 let, minimální výše členského příspěvku za organizaci 1000 Kč.

63/6
VS ČRDM schvaluje členský příspěvek pro členské organizace na rok 2026 ve výši 8 Kč za každého člena organizace do 26 let.
VS ČRDM schvaluje členský příspěvek pro krajské rady na rok 2026 ve výši 8 Kč za každého člena do 26 let v Představenstvem ČRDM potvrzených členských organizacích Krajské rady nebo v jejich jednotkách mládeže po odečtení počtu těch, kteří jsou zároveň registrovaným členem jiné členské organizace ČRDM.
VS ČRDM stanovuje minimální výši členského příspěvku za organizaci na 1000 Kč.

pro: 74
proti: 0
zdržel se: 0

9. Zpráva kontrolní komise

Předsedkyně Kontrolní komise ČRDM Jana Stibralová přednesla zprávu kontrolní komise a poděkovala všem členům komise za jejich účast na zasedáních a práci na kontrolách. Ty probíhaly podle plánu. Předsedkyně Kontrolní komise se též zúčastnila všech zasedání Představenstva ČRDM. Kontrolní komise neshledala v hospodaření ČRDM a související kontrolované agendě žádná zásadní pochybení.

10. Diskuse, různé

O. Šejtka informoval o zasedacích místnostech ČRDM a možnosti jejich využití pro členské organizace. Dojde k úpravě cen za půjčení těchto prostor. Podrobnosti budou k dispozici na webu ČRDM: https://crdm.cz/zasedacky-crdm/

Další termíny:

• Dětský den na Pražském Hradě – 23. 5. 2026
• 72 hodin – 15.–18. 10. 2026
• 64. VS ČRDM (volební) – 12. 11. 2026

Aleš Sedláček informoval, že po skončení prázdnin budou členské organizace vyzvány k nominacím do Představenstva ČRDM, na předsedu/předsedkyni ČRDM a místopředsedy/místopředsedkyně. Členské organizace vyzval, aby nominace posílaly na adresu Kanceláře ČRDM. Nominace pak budou průběžně zveřejnovány na webu ČRDM, aby byla zachována transparentnost celého procesu.

Dále informoval, že pravidla pro organizace uznané MŠMT by neměly být odlišné od předchozího období, termín podávání žádostí o tento titul odhadl na konec května 2026. Nově budou uznané organizace možná podávat projektové žádosti na období 3 let, oficiálně to zatím nebylo schváleno a čeká se na rozhodnutí. Též informoval, že program investičních dotací MŠMT by měl být zachován a výzva vyhlášena v září 2026.

11. Závěr

Jednání bylo ukončeno v 16:44. Předseda ČRDM poděkoval delegátům za jejich účast.

V Praze dne 16. dubna 2026; zapsal: Marek Krajči

Ověřili za mandátovou komisi:

• Ondřej Kolouch (Český svaz ochránců přírody)
• Adam Olejník (Pionýr, z.s.)
• Michal Jungmann (Royal Rangers v ČR z.s.)

Někteří pořadatelé táborů i rodiče jsou však rozhodnutím ministra zaskočeni.

„Tohle je na poslední chvíli, to si asi pan ministr neuvědomil, jak velký zásah rozhodnutí může mít na plánování prázdnin ze strany rodičů i pořadatelů. Například dovolené se často řeší půl roku dopředu, někdy před Vánocemi. Tábory se obyčejně plánují již v lednu či únoru. Chápeme, že zejména rodiče prvostupňových dětí hlídání potřebují. Proto se jim budeme snažit vyjít vstříc a první turnusy prodloužit, či zabezpečit nějaké akce před odjezdem na tábor. To vše se musí koordinovat s vedoucími a jejich kapacitami,“ popisuje Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže.

O překvapení mluví i předseda organizace Pionýr Michal Rejzek. „Přišlo to pozdě, před jarními prázdninami by to bylo lepší. Nicméně myslím, že se s tím budeme schopní popasovat. Některé skupiny začnou malinko dříve. Nebo se mohou dohodnout, že se o děti mimořádně postarají v rámci nějakých příměstských táborů,“ říká.

Na největší výchovnou organizaci v České republice Junák – český skaut může mít naopak rozhodnutí pozitivní dopad. V Česku organizuje přibližně 1 260 táborů, většina z nich se pořádá v červenci, některé až v srpnu. „Nový konec školního roku připadne na dobu, kdy se tábory staví. Například středoškolákům to umožní přijet dříve a podílet se na stavbě, což je moc fajn,“ říká mluvčí skautů Barbora Trojak.

Sociální sítě jako každodenní realita

„Sociální sítě používá 99 % mladých,“ říká analytička Nela Andresová z České rady dětí a mládeže. Nejoblíbenější platformy: Instagram – dominuje všem věkovým skupinám, stráví na něm často i více než 3 hodiny denně. Facebook – drží ho hlavně mladí 26–30 let. TikTok – silný zejména u teenagerů a dívek.

Hlavním důvodem, proč tam mladí tráví tolik času, je kontakt s přáteli (77 %), dále zábava a inspirace, a – zásadní zjištění – až 54 % z nich získává zprávy o světě právě ze sociálních sítí.

Velkou roli přitom hrají i influenceři: nejčastěji zmiňovaní jsou Kovy, Agraelus, Anna Šulcová, MenT, Stejk, Sugar Denny nebo Tary.

Nela Andresová, analytička ČRDM: „Sociální sítě nejsou pro mladé jen zábava. Fungují jako jejich zdroj informací, prostor pro komunitu i místo, kde si utvářejí názory. Právě proto je důležité vědět, co v online prostředí reálně potkávají.“

Důvěra v obsah a schopnost ověřovat informace

Sociální sítě jsou pro mladé nejen zdrojem informací, ale také místem, kterému spíše věří.

Výzkum ukazuje:

• 58 % věří obsahu na sociálních sítích,
• 70 % důvěřuje tradičním médiím.

Když narazí na kontroverzní obsah, mladí různé zdroje ověřování kombinují – od dalších příspěvků na sítích přes zpravodajská média až po odborné články či konzultaci s přáteli a rodinou.

Radikalismus jako každodenní zkušenost

Alarmující je, že 91 % mladých už vidělo radikální či extremistický obsah. Nejčastěji na Facebooku (42 %), na síti X (37 %), Instagramu a TikToku (shodně 36 %).

Za nejčastější zdroje radikalizace považují:

• politické příspěvky (48 %),
• konspirační teorie a nenávistné projevy (47 %),
• polarizující diskuze (46 %).

„Když mladí narazí na radikální obsah na sociálních sítích, nejčastěji ho prostě přejdou – dělá to zhruba polovina z nich. Asi pětina ho nahlásí, ale jen menší část jde dál a nějak aktivně reaguje, ať už zapojením do diskuze, sdílením nebo třeba jen skrytím obsahu. Opravdu jen minimum, kolem tří procent, takový příspěvek šíří dál, protože jim přijde zajímavý nebo šokující,“ říká analytička ČRDM Nela Andresová.

Dopady jsou však často osobní – 22 % obdrželo radikální zprávu od známého a změnilo to jejich vztah k odesílateli. 17 % tvrdí, že zná někoho, kdo se skrze sociální sítě radikalizoval.

A možná nejzajímavější – 30 % si myslí, že mohou být ovlivněni radikálními názory – ale u ostatních to předpokládá 69 %. Mladí tedy hrozbu vidí hlavně u druhých, ne tolik u sebe.

Kdo je nejohroženější?

Výzkum identifikuje tři hodnotové skupiny:

1. Hodnotově liberální – rovnostářští, pro lidská práva;
2. Kulturně konzervativní – tradiční hodnoty, ekonomicky stabilní;
3. Systémově kritičtí – horší socioekonomická situace, s nižším vzděláním i nižšími příjmy.

Hodnotově liberální mladí lidé se radikálním formám jednání – jako je šíření škodlivých informací o odpůrcích, zesměšňování, podpora násilných akcí nebo spolupráce se skupinami porušujícími zákon – spíše vyhýbají a mají jasně nastavené hranice přijatelného chování. Naproti tomu systémově kritická skupina k těmto projevům inklinuje častěji, nevnímá je jako extrémní, ale jako legitimní součást politického jednání. Kulturně konzervativní skupina je spíše zdrženlivá a opatrná, radikální chování aktivně nevyhledává, ale ani ho neodmítá tak významně jako liberální.

Právě systémově kritičtí jsou podle dat nejvíce náchylní k radikálnějším projevům, jako je legitimizace radikálního chování či připouštění násilnějších forem jednání. Nela Andresová: „Systémově kritičtí mladí jsou ekonomicky frustrovaní, mají pocit, že systém nefunguje, a jsou otevřenější radikálním řešením. To z nich dělá nejohroženější skupinu.“

Současně 79 % mladých věří, že mají život pod kontrolou, 72 % očekává dobrou budoucnost, ale jen polovina je spokojená s ekonomikou a politikou. Mladí jsou tolerantnější ve věku 16–20 let; nejvíce odmítavé postoje mají lidé s výučním listem.

Kdo má radikalizaci předcházet?

Mladí nejčastěji ukazují na rodiče (48 %), školy (43 %), sociální sítě (38 %) a samotné mladé lidi (38 %).

Největší důvěru mají psychologové a odborníci (83 %), rodiče (82 %), policie (81 %) a kamarádi (75 %). Nejméně věří politikům (29 %) a influencerům (39 %).

Co mají udělat sociální sítě?

Tři čtvrtiny mladých požadují aktivnější přístup platforem:

• omezit šíření radikálního obsahu (74 %),
• mazat extremistické příspěvky (48 %),
• zlepšit detekční algoritmy (42 %),
• vzdělávat uživatele (40 %).

Jak zdůrazňuje analytička Nela Andresová: „Radikalizace je plíživý proces a může zasáhnout i ty, kteří si myslí, že jsou vůči ní imunní. Nízká sebereflexe může být rizikovým faktorem.“

Foto: Unsplash free

Předseda ČRDM Aleš Sedláček ocenil, že „Robert Plaga má přehled a tématům svého resortu rozumí. Zajímaly ho i naše názory, je připravený spolupracovat s panelem mládeže. V naší oblasti nechystá revoluci, chce pokračovat tam, kde to funguje.“

Na jednání jsme otevřeli několik klíčových témat týkajících se podpory dětí a mladých lidí:

Stabilní zázemí na MŠMT

Ocenili jsme ukotvení agendy mládeže na MŠMT – funkční odbor i jeho strukturu. Pozitivně hodnotíme také kvalitní administraci dotací, koncepční práci, komunikaci i podporu žadatelů ze strany ministerských úředníků.

Financování mládeže z rozpočtu MŠMT

Proběhla debata o podpoře pozměňovacího návrhu na navýšení rozpočtu kapitoly mládež o 50 mil. Kč, což znamená návrat na úroveň předchozího roku. Zúčastnění vyjádřili zájem udržet tuto úroveň financování i v dalších letech.

Koncepční a dotační nástroje

Diskuse se zaměřila na:

• participativní přípravu Koncepce mládeže, která může být příkladem dobré praxe i pro další resorty,
• investiční dotace a jejich předvídatelnost, včetně podpory různě velkých projektů,
• Operační program Jan Amos Komenský, včetně přípravy výzev, struktury šablon a zapojení relevantních aktérů.

Víceleté financování

Požádali jsme o podporu rozvoje víceletého financování. Současná pravidla Ministerstva financí vyžadují každoroční vyúčtování dotací, což zvyšuje administrativní zátěž. Diskutována byla možnost větší flexibility obdobné fondům EU, která by vyžadovala změnu příslušné vyhlášky.

Duševní zdraví a odolnost

Jednání se věnovalo i problematice duševního zdraví mladých lidí a podpory jejich odolnosti, které jsou vzájemně provázané. Zazněla také role spolkové činnosti jako jednoho z preventivních faktorů.

Spolupráce se školami

Řešila se otázka posilování odborných týmů ve školách a možnosti jejich propojení s organizacemi pracujícími s dětmi a mládeží ve volném čase.

Hlas mladých lidí

Mluvili jsme o Panelu mládeže na MŠMT. Záměrem je jeho zachování a pokračování zapojování mladých lidí do rozhodování.

Další témata

Zúčastnění se shodli, že návrh tzv. „zákona o zahraničním vlivu“ v podobě, v jaké byl prezentován v médiích, nepovažují za opodstatněný.

Děkujeme za otevřenou debatu a těšíme se na další spolupráci.

Foto: archiv ČRDM

Stanovisko ČRDM k návrhu zákona o registru
zahraničních vazeb

1. Návrh zákona nepřiměřeně dopadá na běžnou činnost NNO

Návrh zákona definuje „zahraniční vlivovou činnost“ velmi široce a zahrnuje i aktivity ve vzdělávací, analytické či veřejné debatě.

Takto formulovaná definice může zahrnovat velkou část běžné činnosti nevládních organizací, včetně:

• vzdělávacích projektů,
• výzkumných aktivit,
• programů občanského vzdělávání,
• podpory participace mladých lidí.

Zákon tak může dopadat na běžné veřejně prospěšné aktivity.

2. Návrh může negativně ovlivnit mezinárodní spolupráci organizací dětí a mládeže

Velká část jejich aktivit je financována například z programů:

• Erasmus+, Evropský sbor solidarity
• Rady Evropy, OP JAK
• mezinárodních nadací
• mezinárodních partnerství organizací dětí a mládeže.

3. Riziko stigmatizace organizací

Veřejný registr subjektů vykonávajících „zahraniční vlivovou činnost“ může vést k stigmatizaci organizací.

Organizace, které realizují mezinárodní projekty nebo přijímají evropské granty, mohou být veřejně označeny jako subjekty spojené se zahraničním vlivem.

To může:

• oslabovat důvěru veřejnosti,
• komplikovat spolupráci s partnery,
• zvyšovat polarizaci veřejné debaty.

4. Administrativní zátěž pro menší organizace

Mnoho organizací funguje převážně na dobrovolnické bázi a má omezené administrativní kapacity.

Nové povinnosti spojené s registrací a oznamováním zahraniční podpory mohou představovat nepřiměřenou administrativní zátěž.

5. Riziko definice regulované činnosti

Současné znění zákona pracuje s pojmy, které mohou být interpretovány velmi široce, například:

• „vliv na veřejné mínění“
• „činnost ve veřejném prostoru“
• „podpora zahraničním subjektem“.

Stanovisko ČRDM k návrhu zákona o registru
zahraničních vazeb

ČRDM odmítá zákon o registru zahraničních vazeb

Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) podporuje transparentnost financování veřejných aktivit, zároveň však neshledává důvod pro zavádění nové registrace a dalších výkazních povinností, které jsou založeny na nepřesných definicích a mohou být spojeny s významnými sankcemi. Zákon svou konstrukcí jasně nese linku obdobné ruské regulace. Nejedná se o regulaci typu FARA (USA 19838) tak, jak je veřejně vysvětlováno. Přitom v Rusku tento zákon slouží k pronásledování, zastrašování a očerňování nepohodlných NNO.

Rozhodování o tom, které aktivity a organizace chce stát financovat, je plně v kompetenci státu. K tomuto účelu však není potřeba zavádět nové evidenční povinnosti na straně příjemců podpory. Transparentnost financování je již dnes zajištěna prostřednictvím stávajících mechanismů, zejména veřejných rejstříků a povinnosti zveřejňovat účetní dokumenty.

ČRDM zároveň považuje za zcela legitimní a přínosné, že organizace občanské společnosti využívají zahraniční zdroje financování. Mezinárodní spolupráce a zapojení do evropských programů přináší České republice významné přínosy. Vede k lepšímu využívání veřejných prostředků, vytváří synergie mezi jednotlivými zdroji financování a přispívá ke zvýšení kvality i rozsahu služeb, které neziskové organizace poskytují veřejnosti.

Programy, jako jsou Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) nebo Erasmus+, představují důležitou příležitost pro Českou republiku i pro mladé lidi, kteří zde žijí. ČRDM se prostřednictvím Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, Evropského fóra mládeže a Evropského hospodářského a sociálního výboru dlouhodobě podílí na nastavování podmínek těchto programů a na jejich průběžném monitorování.

ČRDM se také pravidelně účastní projektů realizovaných se zahraničními partnery v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a mladých lidí. Tato mezinárodní spolupráce je jedním z úkolů, kterými nás naše členské organizace pověřily, a je přirozenou součástí rozvoje práce s dětmi a mládeží v Evropě.

ČRDM dlouhodobě usiluje o snižování administrativní zátěže organizací pracujících s dětmi a mladými lidmi. Navrhovaný zákon jde v tomto ohledu opačným směrem. Zavádí nové povinnosti a regulaci, aniž by bylo jasně vysvětleno, jaký problém má tato regulace řešit a proč nelze využít stávající nástroje.

Z těchto důvodů ČRDM návrh zákona odmítá. Doporučujeme předkladatelům zaměřit se využívání již existujících nástrojů transparentnosti, zejména povinností zveřejňování informací ve veřejných rejstřících a regulace v oblasti lobbingu.

Ilustrační foto Canva

Ilustrační foto Canva

Co je náplní mandátu?

• tříletý mandát delegáta/ky do Evropského fóra mládeže (poslední rok v podpůrné pozici mentora/ky),
• pokryté náklady na dopravu, stravu a ubytování v rámci mezinárodních setkání,
• možnost získání zkušeností na evropské úrovni, cenné kontakty, networking,
• možnost ovlivňovat politiku týkající se mladých lidí na evropské úrovni,
• praxe s vyjednáváním a prezentací názorů v mezinárodním prostředí,
• členství v zahraniční komisi ČRDM,
• možnost zastupovat Českou radu dětí a mládeže.

Co po tobě budeme požadovat?

• věk 18–30 let,
• plynulou angličtinu na vysoké úrovni, další jazyky výhodou,
• umět kriticky zhodnotit position papery (stanoviska), schopnost o nich reportovat, shrnout je,
• komunikační dovednosti na sociálních sítích výhodou,
• účast na mezinárodních setkáních min. 4× do roka,
• členství v členské organizaci ČRDM,
• týmového ducha (budeš pracovat v týmu 2–3 lidí),
• reprezentativní vystupování, průběžnou komunikaci s představenstvem ČRDM, případně napříč celou organizací,
• účast na setkání již v době od 9. 4. do 12. 4. 2026 (Brusel),
• podmínkou mandátu delegáta/ky je neslučitelnost funkcí s ostatními mandáty v rámci programů ČRDM.

Chceš se stát příštím delegátem/kou právě ty?

Napiš krátký motivační dopis a přilož svůj strukturovaný životopis. Vše zašli na emailovou adresu lukas.langer@crdm.cz

Deadline pro přihlašování je 23. března 2026.