České děti znají pohádku o veliké řepě, kterou nedokázal vytáhnout sám dědek, ani dohromady s babkou a posléze ani s vnučkou, psem a kočkou. Teprve, když se připojila malá myška, spojenými silami tu ohromnou řepu vytáhli.
Česká rada dětí a mládeže je podobným spojenectvím těch, kteří chtějí „vytáhnout na světlo Boží” také jeden ohromný a současně hodně zasutý problém, úkol i hodnotu zároveň: výchovu. Možná, že jste se teď naježili, protože si pod výchovou představujete poučování, podobné tomu, jak Spejbl marně „vychovává” Hurvínka k obrazu svému. Jenomže výchova, jak jí rozumíme my, je něčím úplně jiným. Je společným tvořivým procesem všech, kteří se jí zúčastňují. Je radostí a dobrodružstvím objevování sebe i těch druhých. Je i starostí a zodpovědností za dobrý život sebe i těch, kteří jsou nám svěřeni. Je péčí o prostředí, ve kterém toto všechno probíhá.
Našimi přirozenými spojenci jsou především rodiče, kterým skutečně záleží na šťastném životě jejich dětí. Nechceme – a ani pořádně nemůžeme – nahrazovat péči, kterou mají děti a dospívající lidé nalézat ve svých rodinách. A i když jsou v našich oddílech tisíce dětí, kterým dobrodiní fungujícího domova chybí – a tak se jim snažíme pomoci, jak nejlépe umíme – přesto si každý vedoucí přeje, aby při oddílové práci mohl s rodiči „svých” dětí spolupracovat.
Našimi spojenci jsou ale i ti, kteří se angažují v jiných neziskových organizacích. Lidé, kterým leží na srdci ochrana životního prostředí, rozvíjení kulturního odkazu českého národa, obětaví pracovníci různých charitativních institucí, dobrovolníci všeho možného zaměření. Mohlo by se sice zdát, že jsou pro nás konkurenty – vždyť čerpají nejen finanční prostředky ze stejných zdrojů, jako my, ale „odčerpávají” i schopné a ochotné lidi. Jenomže – podobně jako v té pohádce, moc dobře víme, že přes to všechno nás spojuje touha i úkol bez velkých řečí pomáhat proměně naší společnosti ve společnost zodpovědných lidí, kteří dokáží prosazovat své zájmy a potřeby nikoliv bez ohledu na druhé a tedy na jejich úkor, ale tak, aby se nikdo trvale nemusel cítit poražený.
Byli bychom rádi, kdyby mezi naše spojence patřili profesionální vychovatelé. Tedy především učitelé. Ostatně mnozí z našich vedoucích se na učitelské povolání připravují, učiteli jsou nebo dlouho byli. Máme porozumění pro jejich současnou nelehkou úlohu a rozhodně nechceme působit proti jejich autoritě a poslání. Věříme, že zase oni ocení náš výchovný přínos a někdy se i nechají inspirovat našimi výchovnými metodami a programovými nápady.
Konečně bychom si přáli, aby našimi spojenci byli lidé působící ve veřejné sféře profesionálně. Tedy „zastupitelé” počínaje Parlamentem ČR a konče obecním zastupitelstvem. A také lidé podstatně ovlivňující veřejné mínění. Jsme totiž přesvědčeni, že s jejich pomocí dokážeme české společnosti poskytnout naše služby za „velmi výhodnou cenu”. Pokud budeme působit v právním prostředí, které bude skutečně chránit děti i jejich vedoucí a nebude naopak jejich práci komplikovat, a pokud veřejnost bude o naší nabídce dostatečně a pravdivě informována, víme na základě zkušeností ze zemí, kde v tom mají náskok několika desetiletí, že na tom opravdu „vydělají” všichni. A to nejen v hodnotách, které lze vyčíslit penězi, ale v celkové kvalitě života společnosti.
Konečně naším snem – tu a tam již naplňovaným – je, aby našimi spojenci byli i úspěšní podnikatelé, kteří svůj úspěch chápou také jako výzvu podporovat „dlouhodobé investice” – tedy výchovu, vzdělání, kulturu, vědu a výzkum.
Kde se konkrétně můžete nejviditelněji setkat s činností ČRDM i koho všeho spojuje, se dozvíte na dalších stránkách. Už teď ale můžeme prozradit, že analogie s pohádkou o veliké řepě jde mezi námi tak daleko, že – podobně jako kočka i myška – v České radě dětí a mládeže „táhnou za jeden provaz” i sdružení, o kterých si před pár lety mnozí mysleli, že to nikdy nedokážou.
Bombastické akce „na povel shora” – to je přesně něco, čemu se skoro každý rád vyhne velkým obloukem. Před třemi lety si tohle mnozí mysleli i o Bambiriádě. Jenomže tahle nabídka všem, kteří dělají něco zajímavého a dobrého pro děti a mládež, dopadla úplně jinak. I když ji organizovala Česká rada dětí a mládeže, přesto se desetitisícům účastníků nezdálo, že je to „na povel shora”. Jen se podívejte, jak to třebas vypadalo v parku Lužánky během Bambirády v Brně. Pro takovéhle návštěvníky je radost něco dělat. Nemyslíte?
Jenomže Bambiriádě se dařilo i jinde. Ta „hlavní” byla v Praze na Střeleckém a Dětském ostrově. Ale České Budějovice, Chomutov, Liberec, Lomnice nad Popelkou, Mladá Boleslav, Ostrava, Plzeň a Zlín mohly zažít něco podobného. A všude se snažili přijít s něčím originálním, čím by se zvlášť „vytáhli”. Loď, kterou vidíte vpravo, nabízeli svým „pasažérům” například v Liberci.
Přes sto třicet tisíc návštěvníků během čtyř dní na konci května se tak mohlo přesvědčit, že děti a mladí lidé v naší zemi mají i jinou alternativu, než trávit hodiny u televizní obrazovky sledováním přihlouplých seriálů nebo u monitoru počítače řešit, jak nejlépe „rozřezat” kosmické příšerky ve stejně přihlouplé počítačové hře.
Ve spoustě aktivit si všichni mohli vyzkoušet, že toho skutečně dokáží docela hodně. Rozhodně víc, než jen znuděně přepínat kanály a nakonec vždy konstatovat, že to byla „pěkná blbost”.
Tahle malá požárnice si určitě připadá jako skutečnější hrdinka, než kdyby „viruálně” hasila požáry galaxií.
Se svými nápady a nabídkami, jak udělat radost druhým a současně ukázat, že něco zajímavého umí, může přijít každý. I když pořadatelem je ČRDM, nijak to neomezuje možnosti i těch sdružení, která k nám (zatím :-)) nepatří. Vždyť v naší Strategii do roku 2005 se jasně říká:
Posláním ČRDM je podporovat v duchu Úmluvy o právech dítěte oprávněné zájmy dětí a mládeže ve snaze napomáhat všestrannému rozvoji mladých lidí po stránce duchovní, duševní, tělesné a sociální.
Jak vidíte na spodním obrázku, Bambiriáda skutečně patří hlavně dětem. A potom těm, kteří to s nimi umějí. Kromě těch, kteří to už vědí z předchozích ročníků, se o tom příště můžete přesvědčit i vy.
KDO K NÁM DNES TEDY PATŘÍ?
V České radě dětí a mládeže mají své jasné místo tradiční výchovná sdružení, která díky svobodě po listopadu 1989 opět mohla veřejně začít působit. Stejně tak ovšem k nám patří sdružení, která sice před listopadem 1989 v nějaké podobě existovala, ale teprve po pádu totalitního režimu mohla bez mocenských zásahů začít naplňovat své skutečné poslání. Rádi jsme mezi sebou přivítali sdružení, která vycházejí z křesťanské orientace, stejně jako sdružení s kulturním zaměřením. Konečně naši pestrost podporují i sdružení zaměřená na speciální druhy činnosti, prostřednictvím kterých rozvíjejí život dětí a mladých lidí.
Jsou mezi námi sdružení veliká – ba největší – i docela malá. Jsme přesvědčeni, že ti i oni v ČRDM mají zajištěno přiměřené místo. Jde totiž o dělbu práce a rolí: každý by měl druhým poskytnout to, v čem je zvlášť dobrý, případně, kde je prakticky nenahraditelný. Demokracii mezi námi chápeme jako takové uspořádání vzájemných vztahů, které respektuje suverenitu každého členského sdružení, uznává jeho přednosti a možnosti a vytváří prostor pro jeho uplatnění. Současně respektuje odpovědnost i možnosti jednotlivých sdružení v závislosti na síle členské základny.
Takže – kdo tedy dnes k nám konkrétně patří? Seznam členských sdružení ČRDM naleznete v sekci Členové.