Pod tímto názvem připravila Česká rada dětí a mládeže společně s partnery z Německého spolkového kruhu mládeže a Radou hnutí mládeže v Izraeli trojstranný mezinárodní výměnný projekt. Skupina složená ze zástupců každé země se koncem srpna 2010 sešla nejdříve v České republice, aby se posléze po čtyřech dnech přesunula do sousedního Německa. Program výměny nabídl stejným dílem poznávání (jiných zemí a lidí v nich), překračování hranic (geografických i těch mentálních) a vzdělávání, přičemž jeho garantem je v každé zemi příslušná národní rada. Projekt bude završen třetí částí, kdy se začátkem října účastníci sejdou v Izraeli.
Samotná realizace a velký den D začaly v úterý 24. srpna. Úvodní den se nesl převážně v duchu poznávání – lidí, prostředí a města. Po nezbytném vzájemném představení se účastníci při prezentaci zahraničního sekretáře České rady dětí a mládeže Marka Krajčiho dozvěděli základní informace o hostitelské organizaci, její činnosti a klíčových projektech, z nichž je nejvíce zaujala tradičně Bambiriáda a netradičně nový projekt Kecejme do toho – Strukturovaný dialog mládeže. Následovala debata o systémech práce s mládeží v jednotlivých zemích a tématech, kterými tam mladí lidé žijí. Přišla řeč také na prostředí, ve kterém fungují organizace v oblasti dětí a mládeže, jejich právní postavení a financování. Kromě specifik a odlišností našli účastníci i spoustu podobností a styčných bodů. Poté se vydali poznávat krásy historické Prahy. Na prohlídku Pražského hradu včetně vnitřních prostor navázala připravená tematická procházka známými zákoutími Malé Strany a Starého Města, která účastníky pohltila až do večeře.
Následující den byl zaměřen zejména na vzdělávání. O kauze „Hilsner“ přišel pohovořit ředitel Ústavu právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy, profesor Jan Kuklík. Na případu vraždy mladé Anežky Hrůzové, z níž byl neprávem obviněn židovský dělník Leopold Hilsner, ukázal nacionalistické a antisemitské tendence v české společnosti koncem 19. století, kdy částí obyvatelstva byli Židé vnímání jako příčina sociálních a ekonomických problémů v zemi. I díky zapojení pozdějšího československého prezidenta T. G. Masaryka v roli Hilsnerova obhájce vedla tato kauza časem ke zlepšení situace pro židovské občany, jelikož v Československu v letech 1918 až 1938 byla židovská menšina braná jako národnostní s garantovanými právy a ne jako rasová. Přednáška pana profesora se setkala se silnou odezvou mezi účastníky, o čemž svědčila bohatá diskuse porovnávající tehdejší situaci se současným pojetím tolerance v zastoupených zemích. Účastníci zejména ocenili přednášku jako konkrétní ukázku problematické situace, využitelnou i ve výchovném působení v rámci práce s mládeží.
Odpoledne bylo převážně „nevážné“, zato plné pohybu a kreativity účastníků. V programu totiž následovala socializační hra o českých osobnostech a společné vytváření „živých obrazů“ na různá témata. Vrcholem bylo (sebe)vyjádření pomocí divadla, kdy skupiny z jednotlivých zemí měly za úkol nastudovat a předvést příběh svého národního hrdiny. Účastníci se prostřednictvím těchto aktivit lépe vzájemně poznali, dozvěděli se i něco z historie ostatních zemí a užili si spoustu legrace.
Dopoledne třetího dne (čtvrtek) bylo věnováno návštěvě pražského Židovského muzea. Kromě prohlídky historických synagog a Starého židovského hřbitova se účastníci rovněž seznámili s dějinami a současností Židů v Praze a Českých zemích i se specifiky zdejších židovských zvyků a mohli si osahat předměty používané při náboženských rituálech a svátcích.
V odpoledním programu čekala na účastníky přednáška experta na extremismus a preventisty Bc. Davida Lebedy. V úvodu přednášky se posluchači seznámili s českou extremistickou scénou jako takovou, pak již následovala hodinka a půl povídání o českém neonacismu včetně jeho propojení do zahraničí. Protože lektor byl jedenáct let aktivním policistou v boji proti extremismu, byla přednáška plná praktických příkladů nebo dokonce přinesených ukázek, jako např. aktuálně používaná symbolika neonacistů na oděvech. Účastníci reagovali různými dotazy nebo někdy také vysvětleními, jak je daná otázka vnímána v jejich zemi. Mezi předměty, které přinesl Bc. Lebeda jako ukázku k tématu, byl také český překlad knihy A. Hitlera Mein Kampf. Kniha vyvolala živou diskusi, při níž se ukázalo, že právní a společenský postoj k jejím novým vydáním se v ČR, Izraeli a SRN liší. Izraelská účastnice Osnat prohlásila, že v Izraeli si lze tuto knihu koupit v knihkupectví, protože to je „jen kniha“. Němečtí účastníci poukázali na speciální právní úpravu, která umožňuje státním orgánům v SRN zakázat aktivity, které svým důsledkem ohrožují Ústavu. Nové vydání knihy a její uvedení na trh by znamenalo principiálně takové ohrožení ústavních principů.
Po skončení přednášky a diskuse byl v programu workshop, který znamenal jisté odlehčení, ale jak se ukázalo, účastníci ho brali neméně vážně. Tradiční ruční výroba českého šperku pod vedením lektorky Jany ukázala, že radost z výrobku, který si člověk sám vyrobí, se nevyrovná sebelepšímu nákupu suvenýrů. Workshop opět boural stereotypy, tentokrát genderové. Do práce s tenkým drátkem a barevnými bižuterními korálky se totiž nadšeně ponořili jak účastnice, tak účastníci. Po návratu domů tak dostala od hrdého tatínka azurově modrý prstýnek např. malá holčička z Izraele.
Další den byl ve znamení překračování hranic, tedy minimálně těch geografických. Nejdříve se účastníci přesunuli do Plzně, kde pro ně připravili v rámci spolupráce s ČRDM program pracovníci Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže TANDEM. V sídle organizace byli nejprve informování o její činnosti a vzápětí se zapojili do diskuse se vzácným hostem, předsedkyní plzeňské Židovské obce, paní Štyksovou. Dozvěděli se nejen o probíhajících projektech a mezinárodní spolupráci Židovské obce s Německem a Izraelem, ale i o přetrvávajících protižidovských náladách ve společnosti, kdy některé akce a koncerty pořádané Židovskou obcí vyžadují policejní ochranu před neonacisty. V rámci plzeňského programu účastníci rovněž navštívili místní synagogy, Velkou a Starou.
Po skončení programu účastníci společně z Plzně odcestovali, překročili státní hranici a začala se německá část programu, jejíž středobod se nacházel v bavorské metropoli Mnichově. Ještě před večeří se v sídle Bavorského kruhu mládeže konala prezentace této zemské střešní organizace i samotného Německého spolkového kruhu mládeže, který byl partnerem ČRDM pro realizaci projektu.
Sobota byla věnována návštěvě Norimberku. Toto podle Adolfa Hitlera „nejněmečtější“ z německých měst bývalo před druhou světovou válkou dějištěm obrovských nacistických stranických sjezdů. Pro účely stranických konferencí byla určena kolosální kongresová hala zvnějšku připomínající slavné římské Koloseum. Ta však nebyla dostavěna a v současnosti v ní sídlí Dokumentační centrum areálu říšských stranických sněmů, které bylo toho dne hlavním cílem účastníků.
V centru se účastníci projektu dozvěděli, jak obrovská setkání sloužila nacistické propagandě a upevňování Hitlerova kultu osobnosti, ale též i o méně přitažlivém reálném pozadí těchto sjezdů, o němž se však z oficiálně publikovaných dobových fotografií a článků pochopitelně nedá nic zjistit. Pro mnoho účastníků bylo toto téma nové a zajímavé, zejména Izraelci ocenili tento jiný pohled na projevy národního socializmu. Expozice, publikace nebo jiné vzdělávací aktivity s problematikou Třetí říše se totiž obvykle zabývají především holocaustem. Poté se účastníci ještě zašli podívat na Zeppelinfeld, kde shromážděné masy během sjezdů naslouchaly projevům svého vůdce a sledovaly přehlídky nacistické armády.
Plni dojmů z těchto míst a jejich historie se účastníci vydali do centra Norimberku, kde symbolicky prošli Ulicí lidských práv do krásného starobylého centra města vyhlášeného mimo jiné svými vánočními trhy.
V neděli byla na programu prohlídka Centra židovské komunity v Mnichově, kde bylo možné pocítit současnou „prosperitu“ židovství v Německé spolkové republice. Tento velmi moderní komplex obsahuje zařízení vyhovující potřebám náboženského, kulturního i běžného života jejích členů, kromě Hlavní synagogy například i školku a prostory pro trávení volného času dětí a mladých lidí. Projekty vzdělávacího charakteru představil z vlastní zkušenosti Igor, který byl zároveň jedním z německých účastníků.
Po obědě v místní košer restauraci využili pořadatelé prostor centra ke společnému zhodnocení dosavadního průběhu trojstranné výměny. Kromě pozitivního hodnocení přínosu unikátního konceptu zapojení tří zemí právě v tomto složení do vzdělávacího projektu na bázi výměny mládeže zazněly také připomínky a návrhy k probíhající akci i k možným budoucím formám spolupráce.
Program německé části byl oficiálně zakončen večeří v izraelské restauraci, kde měli účastníci možnost zakusit, co je po kulinářské stránce čeká v Izraeli. Pak už následovala poděkování vedoucích jednotlivých delegací a vzájemné rozloučení. Avšak toto loučení nebude na dlouho, protože na přelomu září a října 2010 se účastníci opět sejdou, aby završili program projektu setkáním všech tří delegací v Izraeli.
Marek Krajči, Michaela Přílepková
Projekt je realizován za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Nadačního fondu obětem holocaustu a TANDEMu – Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže.