Environmetální krize je stále ožehavější téma a obzvlášť mladí lidé ho citelně vnímají. Česká rada dětí a mládeže realizovala dotazníkové šetření na téma vnímání environmentálních problémů mezi generací mládeže. V rámci tématu environmentální problematiky jsme zjišťovali, jaké jsou postoje mladých k problémům životního prostředí, odpovědnosti za stav naší planety a jak je pro ně důležitá kvalita životního prostředí ve srovnání s jinými aspekty života.
3/4 mladých lidí mají dojem, že lidské zásahy lidí do přírody vedou ke katastrofálním dopadům, a pokud budeme pokračovat dál, brzy budeme čelit ekologické katastrofě. Souhlasí, že navzdory všemu jsme stále podřízeni zákonům přírody. Celých 81 % mládeže dokonce souhlasí, že lidé těžce poškozují životní prostředí. Na druhou stranu je cca třetina těch, kteří se domnívají, že ekologická krize je přehnaně zveličované téma. Z toho vyplývá, že existuje malá skupina těch, kteří si svým způsobem protiřečí. Přestože vnímají problematické zásahy lidí do životního prostředí, které mohou vést k ekologické katastrofě, celé téma je podle nich přehnaně zveličované. Kolem čtvrtiny mladých lidí má také k tématu ekologické krize nevyhraněné postoje a staví se mimo spektrum. Ženy se ukazují být více proenvironmentálně smýšlející než muži, a to cca o 7 %. Rozdíl je patrný především u otázek týkajících se obav z ekologické katastrofy a poškozování životního prostředí. Muži jsou naopak častěji toho názoru, že ekologická krize je často zveličovaný problém. Podobné procentuální rozdíly jsou i u věkové kategorie 15–19 let oproti 20–29 let. Teenageři mají z klimatické krize podstatně větší obavy.
Na základě těchto postojů k environmentálním problémům můžeme definovat dvě skupiny mladých lidí. Jedny jako „zelenou mládež“ a druhé jako „popírače“. Zelená mládež klade důraz na environmentální hrozby a dokládá obavy o budoucnost planety. Popírači naopak považují ekologickou krizi jako přehnaně zveličovanou. Mladí jsou ve svých postojích k problematice environmentální krize až na výjimky poměrně konzistentní a za svými názory jasně stojí.
Rozdíly jsou také patrné u lidí různého stupně dosaženého vzdělání. Absolventi učilišť si častěji myslí, že lidé byli stvořeni k tomu, aby vládli přírodě (31 vs. 23 % v průměru), že lidé mají právo upravovat přírodu podle svých potřeb (44 vs. 30 %). Zároveň věří, že lidská vynalézavost zajistí, že země nikdy nebude neobyvatelná (45 vs. 33 %). V menší míře se také domnívají, že navzdory našim schopnostem jsme stále podřízeni zákonům přírody (66 vs. 74 %) a myslí si, že rovnováha v přírodě je dost silná na to, aby zvládla vliv moderní průmyslové společnosti (35 vs. 27 %). Ekologická krize je podle nich častěji zbytečně zveličovaná (40 vs. 31 %). Obecně se dá říct, že je pro ně důležitější zachování moci člověka nad přírodou.
V otázkách společenské a individuální zodpovědnosti jsou mladí poměrně rozhodní. Téměř 3/4 mladých vnímá klimatické změny jako společenský problém a myslí si, že politici pro ochranu životního prostředí dělají málo. Celých 83 % je toho názoru, že k lepšímu životnímu prostředí může přispět každý. Zhruba pětina dotázaných má dojem, že nemá příležitost k tomu pro pomoc životnímu prostředí něco dělat a že se o to nezajímají, protože to stejně k ničemu není.
Tento graf znázorňuje, nakolik jsou důležité zkoumané aspekty ve srovnání se životním prostředím. Necelé dvě třetiny mladých (63 %) považuje zdraví za důležitější než životní prostředí. Je to jediný ze zkoumaných aspektů, na který mladí lidé kladů větší důraz než na životní prostředí. Necelá polovina mládeže považuje za důležitější bezpečnosti země (44 %) a vlastní svobody (41 %). 38 % upřednostňuje bezpečnost jednotlivce, 30 % demokracii a pouze čtvrtina ekonomický růst (24 %). I ve v tomto ohledu jsou více proenvironmentálně smýšlející ženy. Životní prostředí je důležitější ve srovnání s vlastní svobodou pro 33 % žen a 23 % mužů. Stejně je tomu v otázce demokracie, životní prostředí je důležitější pro 48 % žen a 33 % mužů. Ve srovnání s ekonomickým růstem kladou na životní prostředí opět větší důraz ženy než muži (55 vs. 41 %). Z uvedených aspektů života se výrazně vymyká zdraví. Je důležitější pro většinu, a to bez rozdílů mezi pohlavím, vzděláním, věkovými kategoriemi nebo kraji.
Z výsledků vyplývá, že pro mladé je ochrana životního prostředí velmi důležitá. Především pro mladší generaci 15–19 let a také pro ženy. Cca čtvrtina mladých si však svým postojem není jistá a staví se k environmentálním problém nerozhodně. Pozitivním zjištěním je, že mládež problémy životního prostředí nepovažuje za něco, co nemohou ovlivnit. Jsou proaktivní a ochranu životního prostředí považují to za něco, k čemu může přispět každý z nás. Přesto, že životní prostředí chápou mladí lidé jako klíčové, zdraví je pro většinu z nich stále důležitější.
Šetření bylo realizováno na 1001 respondentech v reprezentativním vzorku mladých ve věku 15–29 let. Sběr dat metodou kvótního výběru zajišťovala agentura KANTAR CZ.
Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořeného programem Erasmus+. Více k tématu životního prostředí naleznete v sekci Mládež a svět na webu Youthwiki.
