Pro Českou radu dětí a mládeže není už z definice překvapením, že děti a mládež se věkově překrývají a že je nutné propojovat přístupy k nim a kombinovat různé politiky. V oblasti státní správy nejen u nás však stále panuje silný resortismus. A nejinak je tomu v evropských agendách. Proto byl tolik inspirativní lednový seminář v Belgii, jehož jsem se zúčastnil.
Půlroční belgické předsednictví v Radě Evropské unie začalo 1. ledna 2024 a má ambiciózní agendu i v oblasti dětí a mládeže. Už v lednu uspořádalo odborný seminář o agendách evropské a mezinárodní politiky v oblasti dětí, mládeže a práv dětí v Lovani. Konkrétními cíli akce bylo:
- přispět k lepšímu sladění evropských a mezinárodních politických agend týkajících se dětí, mládeže a práv dětí,
- podpořit pevnější vazby mezi politikou v oblasti mládeže a práv dětí na úrovni EU i s Radou Evropy a OSN,
- vytvořit propojení mezi Evropskou strategií pro mládež na období 2019–2027 a dalšími příslušnými politickými nástroji,
- poskytnout podklady pro revizi závěrů Rady o evropských a mezinárodních politických agendách týkajících se dětí, mládeže a práv dítěte 2010/C 326/01 a
- posoudit dokument „Stav Evropské a mezinárodní politické agendy týkající se dětí, mládeže a práv dětí“.
Vlámský ministr pro mládež Benjamin Dalle při zahájení zdůraznil, že si přeje soudržnější evropskou politiku týkající se dětí a mládeže, která by podporovala mládež a dětská práva, aby se naplnila „naše společná ambice vytvořit Evropu vhodnou pro všechny děti a mládež“. Poznamenal, že je třeba komplexnějších a účinnějších evropských politických rámců založených na právech, které budou sloužit současným i budoucím generacím a které se budou zabývat řadou současných výzev, jako jsou změna klimatu, digitalizace, covid-19 a děti zasažené válkami. Další řečníci a řečnice zdůrazňovali především úlohu participace mladých lidí na rozhodování o věcech, které se jich týkají.
Inspirativní workshopy na témata, která se týkají i nás
Následovaly dva pracovní dny plné diskusí v plénu, workshopů i neformálních diskusí. Osobně jsem se aktivně účastnil tří workshopů na témata monitorování provádění politik EU v oblasti dětí a mládeže, institucionalizace účasti dětí na tvorbě agendy EU a kdy a jak zapojit děti a mládež do veřejného rozhodování.
a. Monitorování provádění politik EU v oblasti dětí a mládeže
Sladjana Petkovic ze skupiny EU – Rady Evropy při Evropské poradní skupině pro výzkum mládeže, představila návrh online nástěnky (dashboardu) ukazatelů EU v oblasti mládeže. Revidovaný dashboard obsahuje kontextové demografické ukazatele (4) a ukazatele situace (69) rozdělené do 8 oblastí politiky, které jsou v souladu se strategií EU v oblasti mládeže na období 2019–2027. K tomu je připojen nový dashboard politiky se 109 kvantitativními a kvalitativními ukazateli politiky, které poskytují hodnocení pokroku (nebo jeho absence) při plnění stanovených cílů a záměrů strategie EU v oblasti mládeže. Všechny ukazatele lze vizualizovat prostřednictvím on-line nástroje. Revidovaný dashboard slouží různým cílovým skupinám, včetně výzkumných pracovníků, odborníků z praxe a tvůrců politik. Poskytuje tak bohatý zdroj informací pro výzkum mládeže a informuje o výzkumu politiky v oblasti mládeže.
Kromě ní byla inspirativní také Giulia Salvetti z bruselské pracovní skupiny OSN pro mládež. Ta představila tabulky UN Youth2030 Scorecards, které používají týmy OSN pro jednotlivé země a subjekty OSN pro strategické plánování, měření výkonnosti a odpovědnost, zachycuje práci s mládeží a pro mládež na základě přibližně 19 klíčových ukazatelů výkonnosti a skóre.
Konečně Pietro Gagliardi z ředitelství pro veřejnou správu OECD představil práci OECD týkající se posílení postavení a mezigenerační spravedlnosti. Zdůraznil potřebu monitorovat a zlepšovat jak důvěru mladých lidí ve vládu a vztahy s veřejnými institucemi, tak i administrativní a technické kapacity pro řešení nerovností založených na věku. OECD chystá za tímto účelem soubor nástrojů. Pro přípravu naší nové strategie pro mládež a její implementaci by mohlo být inspirativních 8 indikátorů OECD.
Diskusi jsme vedli také nad termíny „youth check“ (tedy ověření politiky zapojením mladých lidí do jejího hodnocení) a „youth test“ (tedy expertní přezkum dopadů příslušné chystané politiky či legislativy na mladé lidi).
b. Institucionalizace účasti dětí na tvorbě agendy EU
Zástupkyně rumunského a následného španělského předsednictví v Radě EU na workshopu představily zkušenosti se zapojením dětí do předsednických akcí, včetně hezkého videa z Dětského parlamentu konaného v Madridu. Zástupkyně UNICEF pak předestřela devět základních požadavků na efektivní a etické zapojení mladých lidí do rozhodování. Diskuse se vedla také ohledně zapojení dětí do Dialogu EU s mládeží.
c. Kdy a jak zapojit děti a mládež do veřejného rozhodování?
Simon Truwant z belgického Centra znalostí o dětských právech KeKi, nastínil tzv. „Kruh participace KeKi“, který je nástrojem pro tvůrce politik plánující zapojení do veřejného rozhodování. Tento nástroj vyvinuli v participativním procesu ve spolupráci s vlámskou vládou a je k dispozici on-line. Nástroj je založen na pěti cyklických krocích: i) definování výzvy, ii) určení a oslovení cílové skupiny, iii) nastínění procesu, iv) formování procesu účasti a provádění, v) hodnocení procesu.
Propojme politiky a založme přístup k dětem a mládeži na právech
Jak na závěr shrnul zpravodaj akce Dan Moxon: „Hranice politiky týkající se dětství a mládeže mají silný dopad na život mladých Evropanů. Dětství i mládež jsou totiž tzv. sociálně konstruované kategorie. Naše chápání a zkušenosti těchto kategorií nejsou fixními pojmy, ale liší se v závislosti na čase, místě, kultuře a kontextu. Nicméně sociální politika, aby zůstala zvládnutelná, bude zřejmě vždy muset do jisté míry spoléhat na kategorizace založené na pevných bodech věku. Diskuse o hranicích a překrývání politiky související s dětstvím a mládeží je tedy diskusí o způsobu, jakým využíváme nástroje vládnutí a vlády k formování a definování toho, co je dětství a mládež a čím umožňujeme být našim mladším generacím.“
Z jeho zprávy dále vybírám a komentuji:
Politický zájem o mládež často pramenil z ekonomických obav z protáhlého a měnícího se přechodu ze vzdělávání do zaměstnání. Tedy z přechodu od ekonomické závislosti k ekonomické nezávislosti. Prostřednictvím práce institucí, jako je Rada Evropy, a obhajoby samotných mladých lidí díky Evropskému fóru mládeže a dalších, se však oblast politiky mládeže začala stále více považovat za hnutí založené na právech. Politika mládeže se začala rozšiřovat od obav o hospodářský přechod k plnému uplatňování lidských práv mladých lidí.
Oproti tomu oblast práv dětí si již několik desetiletí uvědomuje, že je politickým a společenským hnutím, které uznává děti jako nositele práv a podporuje aktivní občanství dětí. Zároveň si uvědomuje jedinečnou zranitelnost, kterou děti mají, a ochranu, kterou v důsledku toho potřebují. Politická oblast práv dětí se tak často zaměřovala na ty děti, které jsou nejzranitelnější, jako jsou dětští uprchlíci nebo děti v alternativní péči.
A tak tu máme dva poměrně složité ekosystémy mezinárodního práva a politiky týkající se dětství, respektive mládeže. To je zmapováno ve dvouleté zprávě State of the Art „The European and International Policy Agendas on Children, Youth and Children’s Rights“, podkladovém dokumentu pro tuto akci.
Další vstupy týkající se příkladů národní politiky poskytnutých během semináře ukázaly různé způsoby, jakými jsou realizovány mezinárodní závazky vůči dětem a mladým lidem v členských státech EU, vedle dalších národních, regionálních a místních politických zájmů. Z těchto vstupů lze vyvodit, že mezi oběma politickými ekosystémy již existuje určitý stupeň sladění a soudržnosti. Tato soudržnost vyplývá ze sdílených základních hodnot týkajících se plného dodržování práv obou příslušných cílových skupin – ať už se jedná o lidská práva nebo (lidská) práva dětí. Obě oblasti mají společný zájem na tom, jak nejlépe chránit, prosazovat a realizovat tato práva mladších generací v Evropě.
Existují rozdíly v tom, jak obě oblasti politiky přistupují k právům. To vyplývá nejen z rozdílných právních rámců, zejména z uplatňování Úmluvy OSN o právech dítěte na osoby mladší 18 let, ale také ze způsobů, jakými obě oblasti souběžně vybudovaly své rozdílné chápání dětí a mládeže. V rámci diskusí o právech je běžné hovořit o napětí mezi právy na účast a právy na ochranu. V rámci semináře byl klíčovým rozdílný důraz kladený na ochranu ve srovnání s autonomií v rámci obou politických ekosystémů. Rovnováha mezi ochranou dítěte nebo mladého člověka ve srovnání s jeho autonomií je součástí životního kontinua, protože jednotlivci přecházejí od relativní závislosti k relativní nezávislosti prostřednictvím řady sociálních, hospodářských a kulturních přechodů.
Klíčovým faktorem je tu přístup k dětem a mladým lidem založený na jejich právech. Podkladem snah politiky založené na právech dětí a mládeže je to, jak by mohly být změněny či zlepšeny vztahy mezi generacemi, aby bylo dosaženo větší mezigenerační spravedlnosti a aby byla vytvořena Evropa vhodná pro všechny generace, a tedy i pro všechny děti a mládež.
Závěry a doporučení do budoucna
Primárním závěrem semináře je, že existují přesvědčivé důvody pro zvýšení soudržnosti a budování mostů mezi politickými agendami týkajícími se dětí, mládeže a práv dětí, a to na mezinárodní i vnitrostátní úrovni. Zvýšená soudržnost se týká posíleného sdílení informací, výměny, koordinace a spolupráce. Taková soudržnost má silný potenciál pro maximální využití kolektivních zdrojů, podporu synergií a celkové zlepšení účinnosti politiky.
Jaké tedy jsou hlavní tematické oblasti pro takové synergie?
1. Zlepšení účasti dětí a mládeže na veřejném rozhodování
Obě oblasti sdílejí společné cíle týkající se:
- účinného, etického a smysluplného provádění mechanismů participace,
- zvýšení dopadu politiky, který se objevuje v reakci na hlasy dětí a mládeže,
- zvýšení uznání dětí a mládeže jako politických aktérů,
- začleňování práv a hlasů dětí a mládeže do všech oblastí politiky a všech úrovní správy.
Je třeba poznamenat, že některé oblasti účasti dětí a mládeže, jako je zmenšující se prostor pro občanskou společnost mládeže a zapojení dětí do jejich vlastních řízení v oblasti sociální péče, jsou pro každou oblast stále jedinečné.
2. Rozvoj politiky napříč sektory v reakci na hlasy a obavy dětí a mládeže
Existuje mnoho společných obav, které děti a mládež vznášejí prostřednictvím tzv. Dialogu EU s mládeží, Platformy EU pro účast dětí a dalších participačních mechanismů. Patří sem témata jako
- duševní zdraví,
- dopad digitalizace,
- reforma vzdělávání,
- otázky klimatu a udržitelnosti.
3. Posílená podpora přechodu od závislosti k nezávislosti, zejména pro nejzranitelnější děti a mladé lidi
Věkové rozdíly mezi oběma oblastmi se značně překrývají. To je doprovázeno voláním po rozšíření ochranných opatření v dětství na specifické zranitelné skupiny (například na skupiny v alternativní péči) a uznáním stále složitějšího a protáhlejšího přechodu mladých lidí. To naznačuje jasné příležitosti pro koordinovanější politiky v oblasti přechodu a dospívání. Posílená podpora přechodu je žádoucí, ale také se poznamenává, že přístup k politice založený na právech znamená zlepšení života dětí a mladých lidí v jejich vlastním právu spíše než to, že tato zlepšení vedou k lepšímu přechodu k dospělosti.
Obsáhlou zprávu ze semináře najdete on-line.
Seminář přinesl doporučení pro lepší slaďování obou agend na úrovni EU. Všechny je najdete v rozsáhlé závěrečné zprávě. Jak ale vidno, inspirující by mohly být i pro naši národní úroveň. Například pro propojení agend MŠMT, připravující novou strategii pro mládež, a MPSV, jež má v gesci implementační plán tzv. Záruky pro děti, obsahující řadu styčných témat.