Dvě třetiny mladých lidí se cítí být spokojeny se svým životem. Svůj zdravotní stav považují v naprosté většině případů za dobrý, finanční situace je většinou hodnocena jako ucházející. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže, která byla realizována na vzorku 1000 respondentů ve věku 15–29 let. V rámci šetření jsme se zaměřovali na wellbeing mládeže.
Spokojenost se životem mezi českou mládeží stoupá, mezi lety 2020 a 2023 došlo k navýšení o 7 %. Celková spokojenost se životem je zásadně ovlivněna vnímáním svého zdravotního stavu. Ti, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako špatný, jsou celkově méně spokojeni se životem. Mladí se zkušeností s členstvím v organizaci mládeže jsou se svým životem spokojenější oproti těm, kteří zkušenost s členstvím nemají (76 vs 61 %). Spokojenost se životem je také vyšší mezi držiteli vysokoškolských titulů.
Mladí lidé hodnotí svůj zdravotní stav většinou jako dobrý, 88 % je s ním spokojeno. Oproti roku 2020 je to však méně. Více lidí v té době navíc hodnotilo své zdraví jako přímo vynikající. Jedná se ovšem o období pandemie, dotázaní v této době mohli subjektivně hodnotil své zdraví jinak ve srovnání s přibývajícím počtem vážně nemocných s covidem-19.
Devět z deseti mladých lidí má někoho, kdo je vyslechne, když jsou smutní. Více blízkých lidí, kterým se můžou vypovídat, mají vysokoškoláci. Tři a více blízkých má 41 % dotázaných v této kategorii oproti 29 % v průměru. Opora v období smutku také souvisí s finanční situací a zdravotním stavem. Ti, kteří jsou na tom zdravotně lépe a nejsou ve finanční tísni, mají více lidí, kterým se mohou svěřit ve smutku.
Většina mladých lidí má ve své blízkosti někoho, kde by se o ně postaral, kdyby byli delší dobu nemocní. Nejčastěji mají jednoho až dva takové lidi (59 %). Další čtvrtina má tři až čtyři takto blízké lidi. Desetina mladých však tvrdí, že nemá vůbec nikoho. Výsledky se ve srovnání s rokem 2020 příliš neliší. Nikoho blízkého nemají častěji lidé s výučním listem (20 %) nebo ti ve špatné finanční situaci (16 %). Naopak více blízkých uvádějí mladí, kteří jsou členy organizací mládeže.
Nejčastěji se mladí vypovídají partnerům či partnerkám (50 %) a kamarádům nebo kamarádkám (54 %). Ženy mají oproti mužům větší tendenci svěřit se partnerovi či partnerce (59 vs. 41 %), muži naopak o něco více tíhnou k tátovi (14 vs. 7 %). Věková kategorie 25–29 let se ve větší míře svěřuje partnerům či partnerkám, naopak mezi mladými v kategorii 15–19 let vzrůstá počet těch, kteří v podobné situaci mluví s psychoterapeutem nebo psychoterapeutkou. Ve srovnání s mládeží ve věku 25–29 let je rozdíl 6 % (7 vs. 1 %). Mladí lidé tedy více řeší svoje negativní emoce s odborníky.
Mladí lidé hodnotí svoji finanční situaci jako dobrou. Spokojeno je s ní 78 % dotázaných, což je o 6 % více než v době, kdy vyrůstali. Životní standard tedy hodnotí jako lepší. Spokojenost roste s úrovní dosaženého vzdělání, rozdíl je znatelný mezi vysokoškoláky a lidmi s výučním listem (86 vs. 69 %). Zajímavým zjištěním je, že studenti středních (83 %) a vysokých (87 %) škol vnímají svou finanční situaci lépe než lidé v zaměstnání (79 %). Nejhůře jsou na tom však nezaměstnaní (54 %) a lidé na mateřské a rodičovské dovolené (63 %).
Mladí, kteří považují svůj zdravotní stav za špatný, podobným způsobem častěji hodnotí i svou finanční situaci. 43 % dotázaných ve špatné zdravotní kondici je na tom hůře i s financemi. U mladých s dobrou zdravotní situací je to pouze 19 % dotázaných.
Z výsledků analýzy vyplývá, že vnímání wellbeingu mladými lidmi je komplexní záležitostí. Souvisí s finanční situací, celkovým zdravotním stavem, ale i oporou v blízkých lidech. Devět z deseti mladých lidí má alespoň někoho, komu se může vypovídat, když jsou smutní. Nejčastěji se jedná o kamarády či partnery a partnerky.
Údaje z článku jsme poskytli i do databáze národních politik Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Na webu najdete informace o zdraví mládeže v České republice. Více online na webu Youthwiki.
