V květnu 2024 vydala Evropská unie nové šetření Eurobarometr Mladí lidé a demokracie (Eurobarometer on Youth and Democracy). Věnovalo se i zájmu mladých lidí o zahraniční aktivity v EU. Šetření proběhlo v návaznosti na Evropský rok mládeže 2022 a volby do Evropského parlamentu. Následující shrnutí se věnuje srovnání výsledků respondentů z České republiky s průměrem všech dotázaných mladých lidí z Evropské unie. Šetření bylo realizováno na vzorku mladých ve věku 15–30 let (N = 1000 v ČR, celkem 26 189 v celé EU).
Polovina mladých lidí se dosud nezúčastnila žádné z vybraných zahraničních aktivit. Pokud ano, jedná se nejčastěji o kulturní či sportovní aktivity nebo práci, následují pracovní či studijní zkušenosti. Nejvíce studijních zkušeností mají Malťané (23 %), Kypřané (25 %) a Lucemburčané (30 %) nejméně naopak Maďaři (10 %) a Švédové (9 %). Kulturní a sportovní aktivity se v největší míře účastní Estonci a Bulhaři (shodně 25 %) a Lucemburčané (28 %), naopak Kypřani a Finové (12 %) nebo Portugalci (11 %) je vyhledávají méně. Politických aktivit v zahraničí se účastní nejvíce Lucemburčani (23 %), u všech ostatních zemí je to výrazně méně, největší rozdíl je patrný u Čechů a Slováků (6 %), Španělů (5 %) a Poláků (4 %). Dobrovolnictví je nekompromisně nejpraktikovanější v Lucembursku (32 %), dále následuje až s velkým odstupem Lotyšsko a Bulharsko (19 %). Zahraniční pracovní aktivity mají nejčastěji Rumuni (21 %) a Finové, Poláci a Lucemburčani (18 %). Nejméně je tomu u Maďarů, Kypřanů, Španělů, Italů a Řeků (10 %). Z výsledků vyplývá, že Lucemburčani se výrazně vychylují z celounijního průměrů a mají výrazně více zkušeností než ostatní země. Česká republika se od průměru výrazně neodchyluje.
Mladí Evropané si na základě účasti na těchto aktivitách nejvíce cení uvědomění si jiných kultur a hodnot, zvýšení zájmu o cizí jazyky nebo zvýšení sebevědomí. Češi se v tomto ohledu od celounijního průměru liší. Nejvíce se touto zkušeností zvýšil jejich zájem o cizí jazyky, tohoto benefitu si cení necelá polovina (44 %) dotázaných. Dále zmiňují zvýšené sebevědomí a rozšíření znalostí o jiných evropských zemích.
Jako největší překážkou ve vycestování za zmíněnými aktivitami vidí Evropané nedostatek finančních prostředků, často je ale zmiňován i nezájem. Češi jsou v tomto ohledu s ostatními Evropany jednotní, o něco častěji ale zmiňují právě nezájem o tyto aktivity (28 vs. 33 %). Ve větší míře také uvádějí nedostatečnou znalost jazyků jako překážku (22 vs. 15 %). Naopak odrazování blízkých lidí nebo nutnost péče o jinou osobu nejsou příliš častými důvody, stejně tak nedocenění doma za tuto zkušenost.
Polovina mladých lidí v Evropě zná z výše zmíněných programů Erasmus+ pro studenty, třetina má povědomí o Erasmu+ pro žáky a výměny mládeže Erasmus+. Další aktivity jsou mezi mládeží výrazně méně známé. Mladí Češi znají zmíněné programy dokonce častěji, než udává unijní průměr. Jak uvádí Dům zahraniční spolupráce: „Program Erasmus+ umožňuje mezinárodní výjezdy a podporuje mezinárodní spolupráci. Přináší inovace do vzdělávání a v účastnících podporuje všeobecný rozvoj dovedností. Zpřístupňuje českým organizacím nenahraditelné zkušenosti ze zahraničí a pomáhá jim navázat cenné mezinárodní spolupráce.“ Mezi mladými lidmi se v rámci zahraničních zkušeností těší největšímu zájmu. Pod program Erasmus+ dále patří i DiscoverEU, který umožňuje mladým lidem se znevýhodněním cestovat po Evropě. Evropský sbor solidarity nabízí možnosti dobrovolnické práce v zahraničí. Z výsledků analýzy vyplývá, že polovina mladých se nikdy nezúčastnila zahraničních aktivit v jiné zemi EU. Pokud ano, jedná se obvykle o kulturní či sportovní aktivitu nebo studium, školení, případně učňovskou přípravu. Jde především o program Erasmus+, kterého mladí využívají za účelem cest do zahraničí. Kompletní zpráva…
Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořeného programem Erasmus+. Více online na webu Youthwiki.
Ilustrační foto Canva