Aktuality

Aktivita a vliv mladých lid

Youthwiki (ilustrační foto Canva)

Mladí lidé třídí odpad a šetří energiemi a vodou. Při nakupování na udržitelnost ale tolik nehledí. To vyplývá z dotazníkového šetření, které realizovala Česká rada dětí a mládeže. V rámci tématu aktivity a vlivu mladých lidí v rámci environmentální politiky jsme zjišťovali, jaké jsou postoje mladých k participaci v oblasti životního prostředí.

Dvě třetiny mladých jsou toho názoru, že jejich potřeby nejsou brány v úvahu při tvorbě environmentální politiky (68 %). U věkové kategorie 15–19 let je ale patrný rozdíl – souhlasně se k výroku staví 42 %, což je o 16 % více než v kategorii 20–24 let. To naznačuje optimismus nejmladších příslušníků mládeže. Studenti častěji dokládají, že jejich názory jsou slyšet, obzvlášť tomu je u žáků středních odborných škol a gymnázií. Mechanismy, které by mohli pomoci změně, zná však jen pětina mladých a nejmladší věková kategorie 15–19 let oproti té nejstarší 25–29 let (24 vs. 16 %). Častěji je tomu i u členů organizací mládeže 33 % a mezi pravidelnými dobrovolníky 36 %.

Youthwiki – Aktivita a vliv mladých lidí, graf 1

Osobně pro lepší klima mladí nejčastěji přispívají tříděním odpadu (82 %), šetřením vody (69 %) a energiemi (60 %). Udržitelně nakupuje cca čtvrtina, častěji to jsou ženy. Ekologičtěji se chovají lidé s vyšší vzděláním. Patrné je to mezi absolventy učilišť a vysokých škol – vysokoškoláci častěji třídí odpad (89 vs. 71 %), volí ekologičtější způsob přepravy (40 % vs. 12 %) a neplýtvají tolik vodou (80 vs. 60 %). Rozdíly jsou i mezi kraji – nejvíce třídí odpad mládež z Pardubického (94 %) a Královéhradeckého (93 %) kraje, naopak nejméně v Ústeckém (67 %) a Libereckém (69 %) kraji.  Ekologičtěji se přepravují mladí Pražané (38 %), nakupují také ve větší míře udržitelnou módu (34 %). Aktivnější jsou v tomto ohledu studenti a dobrovolníci.

Youthwiki – Aktivita a vliv mladých lidí, graf 2

Na tom, že boj proti klimatické krizi má smysl, se shoduje většina mladých (87 %) bez ohledu na pohlaví, věk nebo sociální zázemí. Finanční náročnost v boji proti klimatu cítí 56 % dotázaných. Týká se to ve větší míře mladých lidí, kteří nejsou spokojeni se svojí finanční oproti těm, kteří finance tíseň necítí (70 vs. 49 %).  Psychickou zátěž v tomto ohledu dokládá 38 % mládeže.

Youthwiki – Aktivita a vliv mladých lidí, graf 3

Mezi nejúspěšnější akce v boji proti klimatické změně mladí v ČR považují Ukliďme Česko (72 %) a dále Do práce na kole (33 %).

Youthwiki – Aktivita a vliv mladých lidí, graf 4

Mladí lidé mají většinou alespoň minimální představu o tom, o jakých aspektech environmentální problematiky by měla být mládež informována. Často je zmiňován zájem o poskytnutí uceleného vhledu do tématu – základní informace, co klimatická změna znamená pro společnost a každodenní život člověka. Nejčastěji mladí lidé urgují důležitost informování o klimatické změně, globálním oteplování. V souvislosti s tím zmiňují nejčastěji výkyvy počasí, obrovská horka a tání ledovců. Jako důležitá témata také vyzdvihují problematiku skleníkových plynů a uhlíkovou stopu.

Mladí lidé si myslí, že informace o klimatické změně se nedostávají hlavně ke skupině dětí na základních školách a žákům středních škol – především učilišť. Často je také zmiňována problematika sociálně vyloučené mládeže, která nemá dobrý přístup k informacím (k internetu, sociálním sítím). Nejčastěji je uváděno, že informace chybí u mladších skupin dětí a mládeže. Informovat o klimatické změně by se podle mladých lidí mělo u dětí v útlém věku.

Z výsledků šetření vyplývá, že mladí lidé přispívají k lepšímu životnímu prostředí hlavně tříděním a také se ve velké míře snaží šetřit energiemi a vodou. Udržitelně ale příliš nenakupují. Aktivně se politiky životního prostředí neúčastní a mechanismy k ovlivňování dění neznají. Pozitivním zjištěním však je, že pro drtivou většinu mladých má smysl ochrana životního prostředí. Vnímají ale její finanční náročnost, což může souviset i s nízkou mírou nakupování udržitelného oblečení a potravin, které jsou zpravidla dražší.

Výzkum proběhl v rámci 9. cyklu strukturovaného dialogu s mládeží (EU co-funded), jež se věnoval tématům zelené udržitelné Evropy a inkluzivní společnosti. Česká republika v té době předsedala Radě EU a spolupodílela se na výběru těchto témat. Do tohoto procesu byla zapojena i Česká rada dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno na 1001 respondentech v reprezentativním vzorku mladých ve věku 15–29 let. Sběr dat metodou kvótního výběru zajišťovala agentura KANTAR CZ.

logo-youthwikiČlánek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořeného programem Erasmus+. Více informací k participaci mladých naleznete v sekci Participace na webu Youthwiki.

Napsal: Marek Krajči