Krize bydlení v České republice stále stoupá. Právě mladí lidé jsou touto situací významně zasaženi. Česká rada dětí a mládeže realizovala šetření na téma bydlení mezi mladými lidmi ve věku 16–30 let. Osamostatnění a hledání vlastního bydlení je často teprve čeká, nebo jsou zrovna v procesu uvažování nad tím, co dál. V rámci tématu bydlení mladých jsme zjišťovali, jak mladí lidé aktuálně bydlí a jaké mají vize do budoucna. Jsou se svou situací spokojeni? Mají nějaké obavy z nadcházejících let?
Mladí Češi za své bydlení často vůbec neplatí, jedná se téměř o třetinu lidí ve věku 16–30 let. Další čtvrtina přispívá na společný nájem a pětina ho platí celý. V tomto ohledu je podstatné brát v úvahu konkrétní věk mladých lidí. Především v nejmladší věkové kategorii 16–20 let bydlí většina u rodičů (82 %), jedná se převážně o středoškoláky, kteří za bydlení obvykle neplatí. Ve věku 26–30 oproti tomu s rodiči žije jen 17 % lidí. Není zřejmě překvapením, že s přibývajícím věkem mladí za své bydlení platí častěji. Ve věku 16–20 let vůbec neplatí 67 %, v kategorii 21–25 let 23 % a mezi lidmi ve věku 26–30 se jedná o 12 %.
Z výsledků vyplývá, že ženy o něco častěji než muži přispívají na společný nájem (27 vs. 20 %) nebo na společnou hypotéku (8 vs. 2 %). Muži naopak častěji splácejí celou hypotéku (9 vs. 3 %) nebo přispívají na bydlení rodičům (16 vs. 9 %). Ve stejné míře pak muži i ženy platí za celý nájem, nebo bydlí zdarma.
Důležitým údajem v souvislosti s bydlením je to, zda lidé sdílí domácnost s partnerem/kou. Mezi mladými 16–20 let bydlí v páru 10 % lidí, v kategorii 21–25 let je to 38 % mladých a u nejstarší věkové kategorie 26–30 let se jedná o 59 %.
Z výsledků vyplývá, že 20 % mladých mužů i žen si platí za své bydlení samo, co se týče nájmu. Zároveň 9 % z celkového počtu mladých uvádí, že platí za nájem sami, a přitom s partnerem/kou sdílí domácnost. To znamená, že v populaci je téměř desetina mladých, kteří platí nájem za celý pár. (Pozn. Jedná se o procento v rámci celé populace mladých. Pro 9 % platí zároveň to, že platí sami za nájem i že sdílí domácnost s partnerem/kou. Přímo v kategorii lidí bydlících v páru je procento těch, kteří platí celý nájem, vyšší.) Častějším modelem pochopitelně bývá sdílné placení.
Mladí z Prahy výrazně častěji oproti průměru přispívají na společný nájem (35 vs. 24 %), méně často také splácejí společnou hypotéku.
Z výsledků vyplývá, že 85 % mladých je se svým bydlením spokojeno. Mohlo by se zdát, že výtky ke svému způsobu bydlení budou mít hlavně lidé, kteří žijí u rodičů nebo ve spolubydlení, ale není tomu tak. Lidé žijící v páru nebo samostatně jsou nespokojeni ve stejné míře. V každém případě 15 % mladých jejich bydlení skutečně nevyhovuje a vztahy v domácnosti jsou jedním z uváděných problémů. Jde právě o mladé, kteří stále bydlí s rodiči, a situace jim nadále nevyhovuje, nebo lidi ve spolubydlení, kteří si stěžují například na omezené soukromí. Další skupinu tvoří ti, kteří jsou nespokojeni se samotným bydlením. Nevyhovuje jim lokalita nebo stav či velikost nemovitosti, případně cena. Stejná míra spokojenosti s vlastním bydlením je jak v Praze, tak menších městech a obcích.
Z výsledků vyplývá, že největší obavy mají mladí z toho, že jim kvůli placení bydlení nebudou zbývat peníze na nic dalšího (58 %). Velké znepokojení vychází i z nedostatku volných bytů na trhu (54 %) a jejich špatné kvality (53 %). Téměř polovina mladých má také strach, že vůbec nebude mít na bydlení peníze a nezvládne platit nájem nebo hypotéku. 41 % mladých má také obavy, že jim banka úvěr ani neposkytne. Strach z budoucího bydlení a zvládání finanční situace je mezi mladými značný. Ukazuje se, že pokud mladí mají pochybnosti o svém bydlení, mají často obavy ze všech nabízených položek, na které jsme se ptali. U většiny položek deklarují o něco menší znepokojení muži než ženy. Muži častěji berou v potaz nutnost stěhování se kvůli práci. Zajímavým zjištěním je, že Pražané nemají větší obavy, přestože právě v Praze je situace s bydlením nejkritičtější.
Ptali jsme se respondentů i na to, zda mají v souvislosti s bydlením nějaké další obavy. Jedním ze zmiňovaných důvodů je ztráta jejich aktuálního zaměstnání, v případě, že se odstěhují. Nejčastěji jsou však důvody spojovány s financemi.
Téměř třetina mladých si v následujících třech letech plánuje pořídit hypotéku, polovina tuto vizi nemá a čtvrtina zatím nemá v této otázce jasno. Muži a ženy jsou v tomto ohledu zajedno. S postupujícím věkem tento zájem stoupá. Ve věku 26–30 let plánuje hypotéku 40 % lidí, oproti tomu v kategorii 16–20 let pouze 12 %. Výrazně vyšší zájem je také zaznamenán v Praze, kde se na hypotéku chystá 38 % mladých lidí. Častěji se k ní kloní i vysokoškoláci, a to téměř polovina z nich.
Hypotéku častěji plánují lidé, kteří již bydlí v páru (41 %), často ji zvažují ale i ti, kteří bydlí sami (29 %). O hypotéce moc neuvažují naopak lidé, kteří bydlí s rodiči nebo například ve spolubydlení. Vzít si hypotéku mezi mladými vyvolává velké obavy. Ti, kteří ji plánují v dohledné době uzavřít, deklarují vetší strach jak z obtížné finanční situace, tak špatné situace na trhu nemovitostí.
Z výsledků šetření vyplývá, že situace s bydlením je v České republice mezi mladými vnímána problematicky. Panují mezi nimi značné obavy z nejisté budoucnosti a finanční tísně v důsledku vysokých cen bydlení. Přesto mají mladí zájem o vlastní bydlení a velká část z nich plánuje v dohledné době sjednání hypotéky. I přes nejisté vyhlídky je však většina mladých se svým aktuálním bydlením spokojená a značné výhrady ke své stávající situaci nemají.
Údaje z článku jsme poskytli i do databáze národních politik Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Na webu najdete informace k státní podpoře bydlení v rámci sociálního začlěňování. Více online: https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview
