Mladí lidé mají obavy z dopadů války na Ukrajině. Situace se dotýká především jejich finanční situace, odkládají větší finanční investice. Dvě pětiny mladých se aktivně zapojily do pomoci Ukrajině, a to především prostřednictvím pomáhajících organizací. To vyplývá z analýzy České rady dětí a mládeže, která byla realizována v rámci studie Kantar Lifestyle 2022. Pozornost byla zaměřena na to, jak mladí mění svoje návyky v souvislosti s vlečným konfliktem.
(N=1181, respondenti 16–30 let)
Většina mladých lidí svoje plány a návyky vzhledem k situaci na Ukrajině nemění. Přesto třetina odkládá větší finanční náklady, jako je hypotéka, zařízení bytu, nebo koupě auta. Čekají, než se situace stabilizuje. Především se odklad investování velkých obnosů peněz týká věkové kategorie 25–30 let, kteří se častěji osamostatňují a vyšší náklady jsou s tímto procesem spojené. Zhruba čtvrtina také odkládá dovolenou. Strach v souvislosti s vlastní finanční situací mladí lidé pociťují. K zásobování jídlem a a financemi doma se ale uchyluje jen zlomek mládeže, více hotovosti má u sebe 11 % mladých a zásoby jídla si utvořilo 17 % dotázaných. Přes 20 % mladých se straní ukrajinských a ruských nebo běloruských migrantů a nechtějí s nimi pracovat.
Mladí lidé mají obavu o politickou stabilitu země. Sankce proti Rusku se jim často zdají nebezpečné. Více než polovina (54 %) se domnívá že to může způsobit zdražování komodit, jako jsou pohonné hmoty a energie. 41 % se obává politických kroků Ruska, pokud by sankce byly uděleny. Finanční podpora by měla být podle 47 % dotázaných raději než Ukrajincům poskytována Čechům. Mladí s výučním listem si výrazně častěji než vysokoškoláci myslí, že finanční pomoc by měla být primárně směřována na Čechy a ne Ukrajince (63 vs. 41 %) i že sankce vůči Rusku jsou hrozbou pro Českou republiku (39 vs 31 %).
Více než polovina mladých se domnívá, že firmy by měly v souvislosti s válkou na Ukrajině fungovat stále stejně a neodkládat investice a uvedení výrobků na trh. Necelých 40 % si myslí, že by firmy měly uzavřít výrobní závody v Rusku a přestat prodávat výrobky ruských podniků. Častěji jsou v tomto ohledu striktnější respondenti věkové kategorie 16–24 let. Zhruba třetina mládeže je toho názoru, že by se firmy měly zapojit do pomoci Ukrajincům – poskytnutím svých výrobků a služeb, financí a především aktivním zaměstnáváním ukrajinských uprchlíků. Mladí ve věku 16–24 let jsou v tomto ohledu výrazně solidárnější a podporují Ukrajinu ve větší míře, v případě poskytnutí financí uprchlíkům dokonce o 17 % než respondenti ve věku 25–30 let. Lidé s výučním listem jsou častěji proti tomu, aby firmy podporovali finančně uprchlíky.
40 % mladých lidí se podílí na pomoci ukrajinským uprchlíkům. 30 % pomáhá prostřednictvím organizací, zbytek osobní cestou. Více těch, kteří pomáhají, je mezi členy organizací mládeže (52 %) a těmi, kteří se pravidelně věnují dobrovolnickým aktivitám i mimo ukrajinskou krizi (58 %). Častěji pomáhají vysokoškoláci oproti mladým s výučním listem (50 vs. 24 %).
Obvykle mladí pomáhají finančním darem (56 %) nebo materiálním darem, jako je oblečení, jídlo a další nezbytnosti (43 %). Desetina mládeže se do pomoci zapojila formou vlastní práce např. v rámci pomáhajících organizací.
Mladí lidé aktivně podporují pomoc Ukrajině. Sami se zapojují za dobrovolnických aktivit nebo schvalují zaměstnávání uprchlíků v Česku a finanční i jinou pomoc Ukrajincům. Především mladší generace 16–24 let je velmi solidární. V důsledku konfliktu na Ukrajině však odkládají větší finanční náročné nákupy a čekají, až bude situace stabilnější.
Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořeného programem Erasmus+. Více k tématu životního prostředí naleznete v sekci Mládež a svět na webu Youthwiki.
