Asi toliko, že jsem si myslel, že učení dělá mistra. Když jsem četl obdobné dokumenty ministerstva zdravotnictví prvně, říkal jsem si, že na nás nemyslí, že o nás neví. Po mediální vlně, kterou jsme vzbudili, jsem si myslel, že už myslet budou. Podruhé, potřetí… Po přečtení posledního dokumentu z 6. 4. 2021 mi opět zůstává rozum stát.
Na jednu stranu bychom mohli jásat. Činnost je obnovená ve spolcích do 20 osob venku, není problém. Kdo není spolek a poskytuje služby, anebo je spolek a pracuje s nečleny, tak tam to jde také, ale s vyloučením veřejnosti. A to je jako kdo, ta veřejnost? To jsou ti nečlenové nebo jejich rodiče, kteří je na schůzku přivedou?
Jak tohle všechno zapadá do omezení ve školách, kde se děti střídají, nebo v ZUŠ (základní umělecká škola, pozn.), kde je výuka jeden na jednoho? Jak to zapadá do činnosti v DDM (dům dětí a mládeže, pozn.)?
Zkusme namodelovat průběh událostí v následujících dnech. Naše spolky začnou hlásit do světa, že jsme obnovili činnost. Pro média to bude pozitivní a zajímavá zpráva. Téma na pár dnů zaplaví televizi i stránky deníků. To máme vyzkoušené už z jara. To vzbudí velkou nevoli u těch, kteří dělají to samé co my, ale nejsou spolky. Začnou protestovat. V médiích. Nikdo jiný jim nevěnuje pozornost, psát dopisy na ministerstvo zdravotnictví je k ničemu.
Co můžeme očekávat za týden? Buď srovnání podmínek, které by ovšem muselo znamenat i větší rozvolnění ve školách, ZUŠ a DDM, anebo se zařadí zpátečka, vymyslí se nějaký spletenec omezení a naše činnost bude ukončena. Zdůvodní se to tak, že jsme to jen špatně pochopili, že to není právně možné, protože byly diskriminovány některé právní formy při stejné aktivitě, což je v rozporu…
Co doporučit? A teď to píšu za sebe, protože když nemáme písemně ověřené podklady z ministerstva zdravotnictví, nelze vydávat nějaká doporučení za ČRDM (Česká rada dětí a mládeže, pozn.). To by bylo hodně neprofesionální.
Doporučuji ještě pár dnů zdrženlivost. Doporučuji si stanovit vlastní pravidla v organizacích, za jakých budete činnost obnovovat. Klidně si i snížit počet dětí najednou na jednom místě na 10 venku. Doporučuji schůzky směřovat pouze ven, jako jsme to dělali na podzim. Jde to, sám jsem si vyzkoušel zajímavé aktivity, které bychom normálně dělali vevnitř. Není špatné počasí, je jen nevhodné oblečení. Začal bych jednodenní výpravou, naplánoval bych nějaký putovní víkend se spaním venku. Naplánoval bych takové pohybové aktivity, abychom si neprskali do obličeje, omezil bych kontaktní hry. Měřil bych teplotu, pokud si nebude možnost umýt ruce, postříkal pacičky dezinfekcí.
Rozvolňování nemá jen epidemiologický efekt. Za dobu, kdy jsme se neviděli, se nám vedoucím i dětem zcela změnily návyky. Naše společenství budeme stavět znovu na nohy. To chce čas a vizi. Ten, kdo naskočí a zařadí stejnou rychlost jako kdysi, může rychle dojet.
Ha, teď jsem našel tiskovou konferenci nového ministra. Když budete hrát na schůzce fotbal, tak je to v pohodě a můžete si sundat roušky a s nějakými opatřeními si hlavu lámat nemusíte.
Děkuji všem, co se ještě po tom všem snaží o věci přemýšlet s nadhledem a jsou ochotni hledat balanc mezi udržením epidemie a potřebami dětí a mladých lidí.
Aleš Sedláček, předseda ČRDM, člen Ligy lesní moudrosti a vedoucí dětského kmene Walden