Obsah vystoupení Jiřího Suka v bloku věnovaném IT, účetnictví a daním v sektoru NNO
Téma mého příspěvku se opravdu mělo týkat problematiky účetnictví a daní pro nestátní neziskové organizace. Rád bych v úvodu řekl, že zastupuji v těchto otázkách softwarovou firmu CÍGLER SOFTWARE, a.s., která mimo jiných aktivit vyrábí a distribuuje účetní programy pro malé a střední organizace a v současné době má v České republice a na Slovensku více než 35.000 uživatelů. Jak jsme se k tomu všemu vůbec dostali?
Základní otázka byla, jak můžeme být neziskovým organizací co nejvíce prospěšní? No přece v tom, co děláme, tedy v zpřístupnění velmi levného účetního programu maximálnímu počtu těchto organizací.
Jak? Formou ročního nájmu v řádech stokorun ročně – to je z našeho pohledu ani ne úhrada vlastních vývojových, výrobních a jiných nákladů.
Proč? Ze zkušeností víme, že připravované legislativní požadavky platné i pro NNO na změnu z jednoduchého na podvojné účetnictví (možná podvojné účetnictví nějakým způsobem zjednodušené) ukáže, že podvojné účetnictví na rozdíl od jednoduchého se nedá dělat ručně v sešitech a nebo pytlících od mouky a také pokud jej bude zpracovávat za úplatu profesionální účetní firma, bude její odměna samozřejmě výrazně dražší.
Z toho všeho tedy zcela logicky vyplynul závěr, že bude asi prospěšné vyvinout softwarový účetní program pro neziskové organizace, který bude ročně pronajímán v řádech set korun, bude mít pevně vytvořené předkontace (jakási udělátka, aby v něm mohla účtovat i osoba bez specializovaných účetních znalostí) a vytvořit k tomu odpovídající levnou a nenáročnou technickou podporu). To je například hotline, nové verze v případech legislativních změn, umožnění konzultací a podobně.
Navíc jsme si mysleli, že takovéto řešení je rozhodně systémovější, a přispěje k činnosti NNO mnohem lépe, než když dáme jedné třeba 50.000,– korun v hotovosti a nebo v software, jak jsme například udělali v případě nadace Člověk v tísni.
A tak jsme se do této akce pustili. Jenže hned v úvodu – tedy z našeho pohledu v období jakési analýzy – jsme se dobrali informací, které nás naprosto zděsili. Nikdo z nás totiž nepředpokládal, že úroveň IT v této oblasti jak po stránce techniky a technologií, tak i po stránce kvalifikace kompetentních osob je v takovém – a teď mi promiňte slovo asi diplomaty příliš neužívané – marasmu.
Analýzu jsme udělali u cca 25 organizací. Ty můžeme rozdělit do dvou skupin podle jejich typu. Do první skupiny patří organizace s celostátní působností, které mají značnou členskou základnu. Vyznačují se hierarchickou strukturou, obecně můžeme říci, že jejich působnost je na lokální úrovni, na úrovni bývalých okresů či na krajské úrovni a na úrovni republikové. Příkladem je třeba Český rybářský svaz.
Druhou skupinu tvoří organizace s regionální působností, které „zastřešují“ neziskové organizace napříč druhovým spektrem, tedy organizace s různými účely založení i vykonávanými činnostmi. Příkladem je třeba asociace neziskových organizací Ústeckého kraje.
Výsledky analýzy, kterou jsme provedli (netrvám samozřejmě na její naprosté objektivitě, k tomu jsme měli příliš malý počet subjektů a jejich výběr nebyl prováděn podle předepsaných statistických kritérií) ukázaly, že existuje 5 základních problémů, pro NNO v této oblasti zcela klíčových:
- Nedostatek výpočetní techniky a její nízká výkonnost
Z provedeného průzkumu vyplynulo, že jedním ze stěžejních problémů je to, že více než polovina všech subjektů nemá vlastní počítač. Současný stav je asi takový, že zhruba 25 % subjektů má vlastní počítač, dalších cca 35 % si jej pro své účely vypůjčuje buď od svých členů, nebo sponzorů a nebo od zaměstnavatelů některých členů, cca 37 % jej vůbec nepoužívá a účetnictví zpracovává ručně a nebo „nějak“. Zbývající 3 % pak zpracovávají účetnictví dodavatelsky.
Přitom víme, že o nákup počítačů do subjektů zatím výpočetní technikou nevybavených by byl velký zájem a dokonce jsme pro některé vytvořili nabídku starších počítačů včetně monitorů v cenách, které by byly z jejich pohledu přijatelné. Ovšem to vše je limitováno dalším problémem. Je jím
- Finanční náročnost pořízení operačního systému
Jak bylo uvedeno výše, je pravděpodobně z cenového hlediska řešitelné vybavení některých subjektů starými počítači, ty však nemají operační systém (nebo ho nemají legální). Bez operačního systému (z hlediska možných používaných aplikací nejlépe MS) nemohou být účetní či jiné aplikace provozovány a současná cena WINDOWS 98 a nebo vyšších verzí je pro většinu subjektů finančně nedostupná. Třetím problémem je
- Velmi nízká úroveň schopnosti ovládání počítače a vysoká finanční náročnost v případech školení na použití aplikací
U cca 40 % subjektů nejsou k dispozici osoby, které by byly schopni na požadované úrovni počítač ovládat. Cesta prostřednictvím Národního programu počítačové gramotnosti je asi správná, ale nikdo z funkcionářů jednotlivých subjektů se nepůjde školit dříve, než bude mít možnost na počítači pracovat, tedy než budou vyřešeny problémy, popsané v předcházejících bodech.
Druhým, neméně vážným problémem je to, že osoby, které jsou schopny zvládnout existující výpočetní techniku, mají problémy ve využití aplikačních SW a to z toho důvodu, že je v některých případech školení mnohem dražší, než užívaný software. Nejsme v tomto případě schopni definovat % subjektů s tímto problémem zápolících, ale odhadem se bude jednat jistě o více než 20 %.
A dostáváme se k dalšímu problému, který by mohl výrazně zkompromitovat činnost NNO ve vztahu k obdobné činnosti k Unii i obecně. Je jím
- Nelegální software
Již avizovaný chronický nedostatek provozních finančních prostředků vede velmi vysoké % subjektů (možná 80 a více %) k užívání nelegálního SW ve větším či menším rozsahu. I když jde o velmi citlivou záležitost, mluvit bychom o ní rozhodně měli. Chápání tohoto problému v Evropě i ve světě je bohužel jiné než u nás – obecně ale dávno nejde o klukovskou rošťárnu.
Posledním, ale neméně závažným problémem než předcházející je
- Omezený přístup k internetu
Přístup k internetu má zajištěn jen velmi omezený počet neziskových organizací. Tato situace se sice vyrovnává částečně tím, že k internetu mají přístup buď někteří členové a nebo pracovníci soukromě a nebo prostřednictvím svých zaměstnavatelů – ovšem toto není systémové řešení. Přitom je přístup k internetu pro řadu těchto subjektů životně důležitý, neboť umožňuje v současnosti nejlevnější formou oslovit sponzory, účastníky akcí a podobně. Také vzdělávací přínos internetu zejména pro zájmové organizace je obrovský. To je ale asi zbytečné podrobně rozebírat.
Jmenované problémy vyžadují systémové řešení. Základní podmínkou tohoto řešení je, že nemůže být zajišťováno přímo podnikatelskými subjekty. Nechci tady skloňovat známý případ jednoho z velkých projektů v resortu ministerstva školství, který je obecně znám. Jednou ze základních chyb tohoto projektu podle nás bylo, že jeho realizace byla svěřena podnikatelskému subjektu. Ten zcela logicky pracuje s určitou mírou zisku, což je následně zdrojem problémů a podezírání v jakémkoliv okamžiku drobného a nebo i vážného pochybení. To, že velké projekty se bez pochybení neobejdou, je notoricky známé. Když k tomu připočteme u nás tak rozšířenou závist a nepřejícnost, je zcela logické, do jakých obtíží a problémů se projekt dostal.
Z toho lze vyvodit, že realizátorem systémových opatření k odstranění výše citovaných problémů by měla být NNO, tedy organizace, u níž jsou toky peněz směřovány a kontrolovány zcela jiným způsobem, než u podnikatelského subjektu. Z pohledu právního uspořádání se přikláníme asi k formě: obecně prospěšná společnost.
Jejími zakladateli samozřejmě mohou a dokonce podle nás musí být podnikatelské subjekty a to takového významu, specializace a velikosti, aby byly prostřednictvím této NNO schopni odborně, ekonomicky i strategicky výše uvedené problémy řešit. Aby měli prostředky, znalosti, organizační schopnosti, lidský potenciál a ekonomickou sílu provoz této společnosti rozběhnout a rozvíjet. A aby také měli vůli NNO v této oblasti maximálně pomoci. Samozřejmostí pak je, aby v orgánech takové společnosti byli mimo odborníků i osobnosti, které se dokonale orientují v problematice NNO a mají potřebný společenský a morální kredit.
Mám čest vám oznámit, že se firmy CÍGLER SOFTWARE, a.s., MICROSOFT CZ a HEWLETT PACKARD, rozhodly vytvořit obecně prospěšnou společnost, jejíž cílem a základní činností bude maximální pomoc NNO v oblasti výpočetní techniky a v odstraňování nedobrého stavu, který v této oblasti existuje. Její název zatím není přesně určen, ale už víme, že její sídlo bude v Praze.
Úplně náhodou (ale řekněme pravdu, na náhodu asi příliš nevěříme) jsou v sále přítomni:
- Jiří Devát, ředitel MICROSOFT CZ
- Martin Cígler, předseda představenstva CÍGLER SOFTWARE, a.s.
- Vladimír Dvořák, country manager z firmy HEWLETT PACKARD
Dovolím si přítomné pány pozvat sem nahoru, aby nám velmi krátce řekli svoje základní představy o činnosti této společnosti, základním poslání a možná i financování. Pánové, máte slovo:
Níže je uveden předpokládaný obsah jejich živého vystoupení:
Martin Cígler – Řeknu rovnou, že současný stav v IT oblasti je u NNO nedůstojný. Desetitisíce lidí, kteří se snaží pomáhat, kteří suplují svou prací v mnoha případech činnost státu (buď proto, že na ni stát nemá a nebo ji dělat nechce), jsou prakticky bez pomoci, nemají levný přístup k moderním technologiím a nikdo jim v této věci účinně nepomáhá. To je důvod, proč vnímám námi nově vytvářenou nevládní neziskovou společnost jako softwarovou a hardwarovou základu všech neziskových organizací, kterým tímto prostřednictvím zpřístupníme IT produkty v úplně jiných cenových úrovních, než na které byly dosud zvyklé. A to platí i pro některé služby s tím související…
To je důvod, proč vnímám námi nově vytvářenou nevládní neziskovou společnost jako softwarovou a hardwarovou základu všech neziskových organizací, kterým tímto prostřednictvím zpřístupníme IT produkty v úplně jiných cenových úrovních, než na které byly dosud zvyklé. A to platí i pro některé služby s tím související.
Pokud jde o financování zakládané společnosti – pak očekáváme a doufáme, že mimo zakladatelů se na nákladech jednotlivých realizovaných projektů budou podílet i prostředky státního rozpočtu. Rádi bychom zpracovali projekty na takové úrovni, abychom byli schopni projekty financovat i z peněz, určených EU například na rozvoj a následnou stabilizaci občanské společnosti a nebo na rozšíření moderních technologií.
K vlastním zakladatelům nové neziskové společnosti – Proč právě tyto firmy? Je to jednoduché, naše firma je schopna poskytnout mimo jiné potřebný aplikační systém pro účetnictví a evidenci (nakonec to již bylo řešeno).
Jirka Devát spolu s Vláďou Dvořákem by nám také k tomu měli něco říci
Jirka Devát a Vláďa Dvořák společně – Dlouhodobý úspěch a trvalá přízeň zákazníků umožnily společnosti MICROSOFT rozvinout jeden z celosvětově nejbohatších nadačních programů. V České republice již několik let cílevědomě podporujeme projekt Počítače proti bariérám, který pomáhá najít společenské uplatnění lidem se zdravotním postižením.
Jako největší výrobce softwaru považujeme za svoji povinnost podporovat občanskou společnost, a proto jsme spolu s dalšími významnými firmami, a to jak světovou společností HEWLETT PACKARD, tak i domácí CÍGLER SOFTWARE, a.s., iniciovali tento projekt.
Společně jsme schopni zajistit neziskovým organizacím takové prostředky, které jim usnadní a zefektivní jejich práci a umožní jim přiblížit se úrovni špičkových nadací v Evropské unii, a přitom respektovat české právní prostředí.
Spolupráce s Nadací Člověk v tísni, ke které nás nečekaně přivedly loňské tragické povodně, nám ukázala, že můžeme být prospěšní nejenom uplatněním našeho špičkovému softwaru, ale také zkušenostmi s řízením projektů zavadění moderních informačních technologiích v organizacích. Věříme, že tak můžeme pomoci českým neziskovým organizacím plně realizovat jejich potenciál.