Youthwiki

Informace a vzdělávání o ochraně životního prostředí

Youthwiki (ilustrační foto Canva)

Informace o klimatických změnách se dostávají pouze k některým skupinám mládeže. O tom jsou alespoň přesvědčeny dvě třetiny mladých v České republice. Česká rada dětí a mládeže realizovala dotazníkové šetření na téma vnímání environmentálních problémů mezi generací mladých lidí. V rámci tématu environmentální problematiky jsme zjišťovali, jaké jsou postoje mládeže k informacím a vzdělávání o problémech životního prostředí.

Youthwiki – Informace a vzdělávání o ochraně životního prostředí – graf  1

Zhruba polovina mladých lidí se domnívá, že má dostatek informací o klimatických změnách a ví, kde se k informacím dostat. Třetina zná informační zdroje o změně klimatu, které jsou přímo uzpůsobeny potřebám mládeže. Necelá polovina mladých se také domnívá, že má dostatek informací o souvislosti mezi klimatickou změnou a sociálními nerovnostmi. Muži v tomto ohledu vystupují sebevědomě a ve své znalosti věří četněji než ženy (cca o 8 %). Větší povědomí o klimatické změně také dokládají lidé, kteří jsou spokojenost se svou finanční situací – cca o 10 % oproti lidem, kteří jsou s ní nespokojeni. Méně informovaní jsou mladí s výučním listem. Vyšší přehled mají naopak mladí se zkušeností s dobrovolnictvím a členstvím v organizacích mládeže.

Youthwiki – Informace a vzdělávání o ochraně životního prostředí – graf  2

Nejčastěji se mládež dozvídá informace o klimatu ze sociálních sítí (61 %), na webu (52 %) nebo v televizi (50 %). Třetina dokládá jako informační zdroj školu a pětina diskutuje téma i v rodině. Studenti jednotlivých typů škol dokládají podobné výsledky. Znamená to tedy, že na učilištích i gymnáziích je o klimatických změnách vzděláváno v podobné míře. Velké rozdíly jsou naopak mezi kraji. Ve škole jsou nejvíce informováni o klimatu mladí ze Zlínského (44 %), Plzeňského (43 %) a Jihočeského (42 %) kraje. Nejméně naopak v Ústeckém (15 %).

Youthwiki – Informace a vzdělávání o ochraně životního prostředí – graf  3

Mladí by si přáli dozvídat se informace o klimatické změně především ve škole (69 %), na sociálních sítích (60 %), v televizi (48 %) a na webových stránkách (48 %). Škola je jako informační zdroj důležitější pro ženy (o 7 % oproti mužům), stejně tak pro nejmladší věkovou kategorii 15–19 let a vysokoškoláky při srovnání s průměrem. Studenti obecně kladou vyšší důraz na informování mládeže ve všech ohledech, podobně i lidé se zkušeností s dobrovolnictvím. Srovnávali jsme, kde mladí informace získávají a kde by je získávat chtěli. Z porovnání vyplývá, že by informace rádi získávali především ve škole (31 vs. 59 %), v rodině (22 vs. 37 %), ve volnočasových organizacích, při dobrovolničení nebo na speciálních informačních akcích. Škola a rodina je pro mládež v tomto ohledu klíčová.

Youthwiki – Informace a vzdělávání o ochraně životního prostředí – graf 4

Dvě třetiny mladých (64 %) jsou přesvědčeny, že informace o klimatické změně se ke všem skupinám mládeže nedostávají. Podobné množství mladých (67 %) se naopak domnívá, že informace o klimatické změně jsou ve formě, která je pro mladé lidi srozumitelná.

Z výsledků šetření vyplývá, že informace o klimatických změnách nejsou dostupné všem skupinám mladých lidí. Sami mladí lidé by si přáli dozvídat se více informací o environmentálních problémech naší planety. Především kladou důraz na vliv školy, která by měla podle mládeže poskytovat toto vzdělávání. Často se však dozvídají informace na webech a sociálních sítích. Mladí lidé si uvědomují, že povědomí jejich vrstevníků o klimatických změnách bylo mělo být větší. Vzdělávat v této oblasti by se podle nich mělo od raného dětství.

Výzkum proběhl v rámci 9. cyklu strukturovaného dialogu s mládeží (EU co-funded), jež se věnoval tématům zelené udržitelné Evropy a inkluzivní společnosti. Česká republika v té době předsedala Radě EU a spolupodílela se na výběru těchto témat. Do tohoto procesu byla zapojena i Česká rada dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno na 1001 respondentech v reprezentativním vzorku mladých ve věku 15–29 let. Sběr dat metodou kvótního výběru zajišťovala agentura KANTAR CZ.

logo-youthwiki1Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořeného programem Erasmus+. Více informací k vzdělávání mladých naleznete v sekci vzdělávání a odborné přípravy na webu Youthwiki.

Spolufinancováno Evropskou unií

Napsal: Marek Krajči