Téměř dvě třetiny mladých lidí mají zkušenost s dobrovolnictvím, pravidelně se do této činnosti zapojuje ale pouze 7 % mládeže. Nejčastěji se zabývají prací s dětmi a mládeží nebo seniory. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže, která byla realizována na vzorku 1000 respondentů ve věku 15–29 let. V rámci šetření jsme se zaměřovali na prosociální chování mladých lidí a dobrovolnickou činnost.
Více než polovina (61 %) mladých lidí má alespoň nějakou zkušenost s dobrovolnickou činností, pouze 7 % se jí však věnuje na pravidelné bázi.
Pokud mají mladí lidé zkušenost s dobrovolnickou činností, ve třech čtvrtinách (74 %) se to týká pomoci jiným lidem. Častěji je tomu u žen než mužů (78 vs. 69 %) a věkové kategorie 24–29 let oproti 15–19 let (79 vs. 68 %).
Pokud mladí pomáhají jiným lidem, nejčastěji se jedná o děti a mládež (45 %) nebo seniory (37 %). Další pětina pomáhá nemocným lidem (22 %) a lidem se zdravotním hendikepem (20 %). V menší míře se pak věnují lidem bez domova, lidem s psychickými problémy a poruchami nebo závislostmi. Pomáhání zdravotně hendikepovaným je častější mezi nejmladší sledovanou generací 15–19 let. Oproti skupině 24–29 let se této činnosti věnuje 27 vs. 15 % dotázaných. Ženy se více věnují péči o seniory (43 vs. 31 %), muži zase lidem se závislostí (9 vs. 4 %). Zajímavé rozdíly se ukazují v porovnání krajů. Práci s lidmi bez domova se nejvíce věnuje mládež v Ústeckém kraji, a to v 38 %, v Královéhradeckém kraji zase více pracují s nemocnými lidmi (48 %).
Mladí lidé mají tendenci pomáhat druhým. Když je někdo požádá, 92 % neváhá a pomůže. 82 % dotázaných má také sklon pomáhat těm, kteří to skutečně potřebují. Pro tři čtvrtiny mladých je důležité být prospěšný ostatním. 85 % mládeže za svou pomoc nic neočekává, 62 % má však dojem, že když někomu pomůže, měli by jim druzí na oplátku v budoucnu také pomoci. 76 % vnímá, že emotivní situace je motivují k pomoci ostatním v nouzi. Více než polovina mládeže je raději, když nikdo neví, že pomáhají zrovna ony. Pro 39 % dotázaných je ale snazší pomáhat lidem, kteří to potřebují, když je u toho někdo vidí. Zhruba polovina (53 %) mladých si myslí, že by měli být více doceněni za čas a energii, kterou věnují dobročinné činnosti. Pouze pro 29 % mládeže je důležité to, že dobročinná činnost vypadá dobře v jejich životopise. Na stejné otázky jsme se dotazovali i v roce 2020 v rámci projekt Hodnoty mladých. Postoje se za tuto dobu mezi mladými příliš nezměnily. Výraznější posun je znatelný pouze u docenění za dobročinnou činnost. O 12 % více mladých se domnívá, že by měli být více doceněni do práci a energii, které věnují dobročinné práci.
Analýza ukazuje, že celkově jsou více pomáhající ženy než muži. Mají častěji sklon pomáhat těm, kteří to skutečně potřebují (86 vs. 78 %), více je ovlivňují emotivní situace (81 vs 71 %), častěji také neváhají a pomohou, když jsou požádány (94 vs 90 %). Muži ve zhruba o 10 % větší míře řeší, co dobročinnost přináší jim. Je pro ně snazší pomáhat, když je u tu toho někdo vidí (44 vs. 35 %), myslí si, že by za dobročinnost měli být více doceněni (58 vs 48 %), častěji dobrovolničí, protože to dobře vypadá v jejich životopise (34 vs 24 %), mají pocit, že za výpomoc by jim druhý měl taky na oplátku v budoucnu pomoci (68 vs 58 %).
Z výsledků vyplývá, že většina mladých má alespoň nějakou zkušenost s dobrovolnickou činností. Ta se převážně týká pomoci jiným lidem, nejčastěji dětem a mládeži. Mladí ve většině případů pomůžou, když je o to někdo požádá, a nic za to na oplátku neočekávají. Obzvlášť mají tendenci pomáhat těm, kteří to skutečně potřebují.
Údaje z článku jsme poskytli i do databáze Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Na webu najdete informace o dobrovolnictví mládeže v České republice. Více online na webu Youthwiki.
